VÝCHOZÍ TEXT
Začíná to nenápadně, nejprve se v předsíni objeví nevzhledné bačkory. Pak se jednoho krásného nedělního odpoledne ukáže v obýváku tatík v tílku a trenkách a s lahváčem v ruce. Jeho domovem se po každém obědě stane rozvrzaný gaučík na kterém si pod novinami spokojeně zdříímne.
Zpracování: libovolný text publicistického stylu do společenského magazínu o problému nastíněném ve výchozím textu
Provedení vypracování:
Zajímalo by mě, kdo na tenhle stereotyp přišel. Asi někdo, kdo je buď zaměstnanec, nebo snad dokonce zaměstnavatel v CERMATu.
Představuju si krutě hákujícího chlápka, kterej si první, co ho po třicítce napadne, pořídí nevzhledné bačkory.
Znáte takovýho typa? Nevzhledné bačkory, co je na tom sakra příjemnýho?
Píšu pro společenský časopis, měl bych si hlídat výrazy…
Leze dneska ještě vůbec někdo do bačkor?
Spí snad dnes ještě chlapi v pyžamu?
Osobně budu považovat za první náznak fotrismu, když nepolezu do postele nahej.
Pokud si u toho ovšem vezmu bačkory, aspoň budu vědět, že se moje životní výzvy kvalitativně změnily.
Nedělní odpoledne na gaučíku už dávno není rejdištěm fotrů.
Rejdištěm fotrů je Bauhaus a Tesco. Fotrové tam buď šmejdí a hledají hmoždinky, nebo se stávají posuvnými nosníky na své lesklé plastikové kartičky, které umožní jejich ženám nákupy středně velkého množství nedělních sraček.
Fakt sorry společenskej časopise, už to muselo ven.
Samozřejmě, bylo by lepší, kdyby fotříci pobíhali po těch obchodech v tílkách a trenkách.
Mělo by to šťávu, taky bych zašel.
A teď k tomu lahváči.
Lahváč v ruce v neděli odpoledne je ovšem zlá nepravda.
To vůbec nikoho už dávno do fotrovského ráje nepřivede.
Drinky si fotříci dávájí v pátek večer v bordelu, proč by si pivem lepili vnitřnosti a vyčerpávali játra o nedělních nákupech?
Fotr navíc vůbec pivo nepije.
Pije minerálku bez bublin a přesto prdí i když vaří.
Fotr si sebou z bordelu přitáhne noviny.
V neděli si v nich čte komentáře a souhlasně u toho pokyvuje.
S krásně umytým mozkem potom předloží manželce přednášku nejdříve o vnitropolitické situaci, následně o globálních tématech, cikánech, muslimech, hiunduistech, křesťanech i ateistech.
Ví, co by měl udělat Nečas i Obama, Lagranžová nebo ten…jak se menuje…Baros. Jméno fotbalisty i předsedy tý Evropy je úplně zbytečně strašně podobný, že jo mámo.
Přednášku zakončí spravedlivým rozhořčením – on by věděl, jak to vyřešit… je to tak jednoduchý, ale globální i vnitropolitický marasmus fotříkovi nedává šanci.
Sám si je toho vědom a tak se tím uklidní a pustí si zprávy.
Ale vraťme se k pohovce.
Rozvrzaný gauč je u fotra totálně out!
Fotr si koupí pohodlný nábytek, na kterém měkce spí. Mezitím se manželka na druhém konci bytu bojí, že se vzbudí a bude chtít nějaký ty její povinnosti.
Gauč, který by skřípal, ten by nesnesl.
Je to totiž pedant. Dnešní fotr je pedant na druhou. Kdo nemá věci uložený do čtverců o hraně přesně 45 centimetrů, s tím fotr vyběhne a konečně má na kom si zchladit celotýdenní frustraci z kanclu.
Manželka má štěstí, tentokrát to není ona a navíc je fotr unavenej, takže se odpotácí na záchod.
Na záchodě už přemýšlí nad pondělní schůzí v kanceláři, kde je jeho úhlavním nepřítelem chlápek, kterej jako by z oka vypadnul Homéru Simpsonovi.
Takhle bych nechtěl nikdy skončit, říká si.
A přepněte to na hokej sakra, křičí z hajzlu. Dneska hrajem s Běloruskem!
