Vždycky, když letim přes oceán, těšim se na ten závěrečnej skok do Prahy z jednoho z velkých letišť v západní Evropě. Přece jen, když letíte jedenáct hodin tak další hodinovej let už je jako nic.
A z nějakýho důvodu mám vždycky radost, když mi to vyjde a letim s ČSA.
V letadle je místo na nohy a dostanu zadarmo jídlo, víno i noviny. Nikdo se na mě nešklebí a kapitán má občas i smysl pro humor.
Poslední rok jsem to štěstí ale neměl. Lítám většinou po jižní Evropě nebo mezi Prahou a Madridem a zrovna na týhle trase používám Wizzair.
Je o polovinu levnější než ČSA.
Díky tomu se ovšem do sedadla nevejdu. Ale nestežuju si. Letim prostě dvě a půl hodiny schoulenej do pohotovostní polohy.
Na poslední letošní let z Madridu do Prahy jsem tedy zakoupil letenku u ČSA, abych nemusel letět schoulenej.
Hned druhej den jsem zjistil, že právě začala stávka pilotů. Znejistěl jsem a zamířil na web Wizzairu…přece jen jsem nechtěl strávit zase další den svýho života na letišti.
Všimnul jsem si opruznejch argumentů šéfa ČSA o tom, že je potřeba celou společnost nasměrovat do Ruska, o tom, že je potřeba piloty vyrazit a taky jsem zaregistroval legrační výrazy jako „nelegální stávka“ proudící nejen od prezidenta firmy, ale taky od nejlepšího ministra financí na světě Kalouska.
Podivil jsem se nad tou velkou mírou slizu a zamířil na web Wizzairu…
Udržoval jsem se několik dní v nejistotě a nakonec jsem se rozhodl vyčkat.
Prostě jsem chtěl letět s ČSA.
Ne kvůli jejich zkurvenýmu prezidentovi, ale kvůli jejich letadlům, pilotům a personálu.
Den před odletem jsem si chtěl udělat check – in přes web.
Je to krásná věc, kterou už praktikuju tak 6-7 let všude po světě. Vytisknete si palubní vstupenku, vyberete si místo, kde chcete sedět a cestou k nástupišti míjíte davy lidí z nějakýho důvodu seřazený u přepážky v mnohahodinový frontě, kde se ještě ke všemu navzájem předbíhaj.
Systém mi řek, že online check-in nelze udělat. Selected flight is not eligible for Internet Check-in service.
To snad není vina pilotů, že jo? To mi přijde, jako že někdo z managementu něco posral. U nízkonákladový společnosti se za normální check – in musí platit, tady mě ho přímo nutěj zadarmo dělat?!
Tak jsem se v den odletu dostavil na letiště Barajas a zkusil udělat auto check-in na terminálu Iberie. Je to přeci společnej let.
Ten robot mi ale řekl, že jelikož je to OK, tak mám smůlu.
To mi přijde, že management ČSA je nejakej nechopnej, že jo?
Vstoupil jsem do fronty, čekal půl hodiny, mezitim začli lidi předbíhat, musel jsem jim zase řikat, kde je konec fronty, voni tam zalezli, čekal jsem dál, nic se nedělo, nikdo nám neřek, proč všechno stojí, nikdo se nehýbal, zdálo se mi, že pracovnicím u přepážek se zastavil dech i svět kolem nich.
Nikdo nám neřek, proč se čeká.
Nějakej manažírek ČSA asi nezavolal do Barajas, že jo?
Nakonec jsem se dozvěděl, že je spoždění 2 hodiny, jelikož je spožděný letadlo z Prahy. Později mi někdo řek, že jim prasklo čelní sklo.
S tříhodinovým spožděnim jsme odstartovali.
Kapitán si moh odpustit pomlouvání španělskejch dispečerů, ale přišlo mi to legrační. Hlavně to, že v angličtině to bylo takový zašmoulený, to pomlouvání.
Ke konci jsme několikrát zakroužili nad Prahou, zřejmě nějaký divný český dispečeři, že jo…
Mám fakt rád ČSA.
Ale jejich management se mi zdá nejen slizkej a opruznej, ale navíc neschopnej.
Takže jinak: Mám rád letadla ČSA, jejich piloty a personál.
Teď se teda budou orientovat na Orient a hledat strategickýho partnera. Doporučuju Rusatom.
Mrzí mě, že už s nima nebudu moct lítat.
A proč prasklo to sklo?
Fakt nevim, asi bylo nějaký starý.
