Pokud neuklidíte hovno po svym psovi, budiž vám nasazena psí hlava a vaše lejno vám vstrčeno do úst.
Když neuklidíte ty sračky po svym psovi, ať jste obaleni do hoven svých miláčků, vyváleni v peří a odesláni do Ruska.
Když neuklidíte ten hnůj po svym psovi, budete po smrti vrženi do pekla vytvořeného z toho hnoje. Na věky už uvidíte jenom psí hovna a ucejtite ten děsnej smrad.
Kdo neuklidí lejno svýho psa, ať se mu jiné, ještě větší psí lejno přilepí na botu, ať si to svinstvo opatlá v autě, v bytě i v posteli.
Kdo zanechá na trávníku v městském parku sraní svýho psa s tim, že se tím ten trávník hnojí, ať v romantické chvíli ucítí na ruce mazlavý pocit a hrůzou si tou rukou otře orosené čelo.
Ať ten, kdo odejde od výkalů svého miláčka jako by ten k němu nepatřil, ať se o něho taky nikdo nezajímá, když se coby nemohoucí stařec či stařena posere.
Ten, jež není schopen pohledu na psí hovno a omlouvá tím jeho zanechání na chodníku nebo jeho uschování v trávě, bude v životě vystaven úklidu veřejných hajzlů, kde se omylem spustilo hovnocucu reverzní odsávání. Mimochodem, nevim proč se to kdysi stalo mě…
Kdo mě bezdůvodně víc jak stokrát denně trestá pohledem na psí výkal, nechť je ubytován v suterénu s jedním oknem, které si pro svoje vyprázdnění oblíbila doga podobnýho zmrda.
Babičkám budiž zanechání smetí po jejich jezevčících odpuštěno – o to víc budiž pranýřována neschopnost volených zástupců lidu náš veřejný prostor udržovat ve stavu, když se člověk může volně procházet a užívat života bez neustálého strachu ze zohavení.
Neuklizení psího sraní budiž též jako bonus trestáno jednodenním pobytem s odcházejícím i čerstvě zvoleným prezidentem republiky, šéfy jejich kanceláře a všemi jejich tajemníky.