Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Tma na ostrově

Prší

U nás na ostrově nejde elektřina. Nemám svíčky. Mimochodem, na letošní zimu doporučuju Českům zakoupit hodně svíček.

Svíčky jsou důležitá věc. Nejen že svítí, ale i hřejí.

V ostrovním bufáči hoří svíčky a betonová díra tak získává romantickou atmosféru.

Žena jde na záchod, zakopne a upadne.

Reklama

Muž si nalévá pivo a leje ho vedle sklenice.

Nahý černoch v ústraní tančí na hudbu, která nehraje.

Opilecká dvojice právě spadla ze židlí. Žena se pokouší vstát, ale její muž se ji snaží pomoci. Motají se po zemi jako dva chrobáci. Skládací židle cvakají o dlaždice.

Od přístavu klopýtaji lidé. Po hrbolaté cestě se jejich stíny komíhají po zdi proti plápolavému světlu svící a další žena jde na záchod.

Má lesklé elastické legíny a lodičky na jehlách, což v naší betonové kryptě vypadá nepřirozeně.

Zakopne a upadne.

Omluvně se usmívá.

Opilecká dvojice se líbá a muž občas vykikne, že jsme všichni čuráci.

Nahý černoch stále tančí.

Dostávám jídlo. Úplně přesně to jídlo nevidím, ale celý to přeleju něčím pálivým, co taky nevidím, a je to. Pat a Mat by se v týhle zemi vyřádili.

Muž si zapaluje cigáro. Je po právu vyražen z díry na ulici. Pokouší se tam skrýt před deštěm a všichni se mu smějí.

Přichází muž bez nohy, muž s tváří Crustyho a Jason Statham s milou, která je totálně vožralá a blábolí tiše.

Crusty se nesměje.

„Ty seš Američan?‘

„Ne, jsem Česk.“

„No jasně, Čechoslovák.“

„Eh,“ už mě nebaví ten příběh furt vysvětlovat.

„Jak se jmenuješ?“

„Ivan.“

„No jasně, Ivan, to sedí…“

Jason zachmuřeně kouří.

Muž bez nohy odchází k přístavu, vyjdu kvůli tomu na ulici a je to tam: starý John Silver se plouhá k lodím a odněkud je slyšet štěkot psa, který se v celkové stmosféře mění v protivné skřřehotání starého papoucha.

Nahý černoch si obléká tričko a odchází.

Jasonova milá se zapletla s neznámým. Statham vše řeší nekompromisně a neznámý se snaží něco vysvětlit, ale vysvětlujte něco Jasonu Stathamovi.

Od ledničky na mě zírá tlusté dítě.

Svíčky dohořívají.

Za chvíli bude na našem ostrově úplná tma a jenom kočky budou pobíhat po mojí střeše.

I Crusty už jde spát.

Opatrně došlapuju na kamenitou cestu.

Vítr šumí v korunách palem a najednou se ozve dutá rána, když ořech spadne na zem.

Od přístavu je slyšet, jak se převozníci hádají.

Z okolní vegetace hrozně nahlas kape voda.

Konec.