Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Tags: Meia Maratona; Rio de Janeiro

Dostal sem se k tomu zas tak nějak divně náhodně. Kámoš Bruno mi jednou při
obědě vyprávěl, že běžel poslední maraton.
Že jak furt chodil do práce a jen seděl u počítače, tak byl tlustej jak Američan, což je pro Brazilce velká urážka.
Že se teda rozhod před třema lety běžet a už teď takovej neni.
"Za měsíc se běží půl maraton, můžeš to zkusit."
"Chceš snad říct, že sem tlustej jak Američan?"
"Né, to ne, ale prostě pošlu ti link a uvidíš."
A teď tady stojim na startu tratě, která vede podél pobřeží celýho města.
Města, který je tak sladký, že úplně pálí v krku. A tak mě napadlo, že bych moh zprostředkovat dvě věci najednou. Totiž to, co se honí člověku hlavou při dvouhodinovym běhu, a to, jak vypadá pobřeží města, jehož jméno v českym překladu znamená Lednová řeka.

Start je na Sao Conradu. PedraII.jpg

Dívám se na moře a hory, které obklopují pláž. Hned nad námi je jeden z nejvyšších kopců v okolí, Pedra da Gavea.
Vzpomínám, jak sem tam lez. Nevim ale, jestli je lepší lézt a bát se, že člověk spadne, a nebo bežet a bát se, že chcípne.
V davu lidi tančej, zpívaj, protahujou se, prší, je hnusně.
Nemám registraci, bojim se, že mě nepustěj na trať. Sem undergroundovej běžec.I botky sem si koupil až na poslední chvíli a ani nevim, jestli sou to botky na běh a nebo botky do společnosti. Dneska je to všechno už nějaký propojený.
Rei.jpg

Dav lidí se dává do pohybu. Patnáct tisíc registrovanejch účastníků a pak asi tak dva tisíce takovejch jako sem já. Ty se většinou rekrutujou z lidí, který nemaj šedesát realů na registraci. Já sem byl akorát línej někam chodit pro číslo.
Běžíme po Avenidě Niemayer, která se klikatí nad mořem. Koukám dolu na vlny, neni to nic moc, ale jezdit by se dalo. Místo toho tady BĚŽIM.
V druhý zatáčce je cedule. Vidim teda, že mám už KARMU dva kilometry. Když to takhle lehce pude dál, tak tu karmu 21 udělám bez problémů.
Blížíme se k hotelu Sheraton. Lidi vylezli z favely, co je naproti, a mávaj. Děti chtěj podávat ruce.Niemayer.jpg
V bufetu u ulice chlapi popíjej první nedělní lahváče. Vykřikujou na dav běžců rádoby vtipný hesla a běžci plejtvaj silama, který jim budou v závěru chybět tim, že jim vtipně odpovídaj.
Probíháme skrz vstup do jedný z nejnebezpečnějších favel v Riu, Vidigal. Koukám nahoru na baráky a přemejšlim, že bych si udělal fotku. Bojim se ale, že by se mi na můj blesk vrátilo zpátky do objektivu olovo.
Nakonec si fotku udělám. Je to špatný, objektiv je úplně zamlženej vod mýho úsilí.
Vidigal.jpg

Reklama

Kolem mě běží pes. Má na zádech číslo. Aha, tak pes nebyl línej si jít udělat registraci. Neuvěřitelný. Jak vyplnil ten dotazník a kam si umístil ten čip pro kontrolu dodržování trasy??
Brzy mě předběhne a mizí vepředu. Nemůžu se udržet smíchy. Co když do cíle vběhne první? Pořadatelé nebudou vědět, co maj dělat a nakonec ho prohlásej vítězem závodu! Jak k tomu přídou profesionální maratónci, co si přijeli z celýho světa pro body?!
Dobíháme na Leblon. Po obou stranách silnice stojej davy lidí a povzbuzujou. To sem nikdy nezažil, Pevnost.jpgvždycky sem to viděl jen v televizi.
Tričko už mám durch a beru si vodu z přistavenejch kontejnerů. Někdo mi řek, že mám pít vodu, jinak budu dehydratovanej. Já mám ale pocit, že se budu akorát víc potit.
Sme na Ipanemě a za chvíli u Arpoadoru. Tady sem se naučil jezdit na vlnách, nostalgicky vzpomínám a tim se přenesu, bez toho aniž bych si toho všimnul, na Copacabanu. Přede mnou je pevnost, kde je vystavenej, kromě jinejch zbraní, československej kulomet, ukořistěnej během druhý světový války někde v Itálii.
Psát o týhle pláži asi moc cenu nemá. Asi nejznámější pláž na světě.Míjíme Help, největší diskotéku ve městě, kam normální holky nechoděj.
Jednou sem seděl v restauraci před timhle největšim bordelem v Copacabana.jpgJižní Americe a viděl souboj na nože dvou prostitutek. Bylo to lepší než nějakej akční film z Hollywoodu.
Vzpomínky mě přenášej až na konec Copacabany, kde se zahybá do tunelu směrem do Botafoga. V tunelu z neznámýho důvodu začnou běžci houkat. Jako malý děti se bavěj hlukem, kterej tak vznikne. Myslim, že mi z toho rupne lebka. Proč tak řvou, ty idioti?!
Vybíháme z tunelu.

Vidim, že moje karma je 12 kilometrů. Sme kousek za půlkou.

Podle informací, který mi choděj do mozku z těla, sem si myslel, že sme kousek před cílem.
Asi mě čekaj fakt perný chvilky.
Botafogo je příjemná čtvrť. V zátoce se ale bohužel koupat nedá, je to děsně špinavý.
Eště šest kilometrů, slyšim výkřik. Běžim a běžim. Po asi dvaceti minutách slyšim další, úplně stejnej Sugar.jpgvýkřik. To je děsný.

Když je mi nejhůř, myslim na sex. Odpoutám se tim od reality a tělo jede dál.

Přede mnou je největší turistická atrakce, po nejnovějšim Sedmym divu světa. Cukrová homole.
Sedmej div je schovanej v mracích.
Sme na Flamengu. Mám pocit, že moje tělo je už oddělený od myšlení. Trochu se bojim, abych nezačal bejt moc spirituální. To by byl konec. Jak konec, duchovno je to k čemu máme všichni dospět. Duchovní síla…astrální energie…
Asi teda ne. Vemu si kelímek s vodou a vyliju si ho na hlavu. Astrální myšlenky zmizej a já koukám před sebe na Aterro, pláž před Flamengem.

Attero vzniklo tak, že podobnou horu jako je Cukrová homole, nějakej generál za vlády lampasáků přikázal rozbombardovat a postavit tam park a letiště.

Povedlo se. Velká země, velké věci.

Poslední kilometr. Chlapovi co běží vedle mě děsně hvízdaj boty. Hvízd, hvízd…to si sakra nemoh vzít jiný boty. Zjišťuju, že sem na chlapa naštvanej. Hvízd, hvízd…zařezává se to do vyčerpanýho mozku. Nemůžu rychlejc abych ho předběh a pomalejc nechci…sakra ,hvízd.

Cil. Probíhám špalírem lidí co tleskaj a mávaj. Karma 21kilometrů.


Musim přelýzt nějaký ploty a zátarasy, aby mě pořadatelé nezprudili, že nejsem organizovanej.
Medaili nedostanu, ani diplom, ani sušenku. Cha, tak proč sem to vlastně dělal.
Abych zistil, co se mi při dvouhodinovym běhu bude honit hlavou?
A co sem teda zistil.
Akorát, že mě po tom běhu bolej nohy.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama