Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Ranní deprese

Kdo z vás to nemá?

Na střeše hnízdí čápi. Dole pod barákem policajti kontrolujou auta sobotních opilců.

„Znal jsem jednoho, jako ty. Byl to manžel mý sestry. Měl taky takovej hezkej a silnej smích.

„Jo? A kde žije?“

Reklama

„Nežije. Stál na zastávce autobusu a kolem jel autobus u kterýho řidič zapomněl zavřít přední dveře.“

 Na schodech fleky od čokoládovýho nápoje. Kdo to udělal? Opruznej spratek s tváří pomalovanou čokoládovými válečnými barvami, krásná dívka s růží ve vlasech nebo motherfucker v teplácích?

„Kdy tě zase uvidíme? Až budu mít volno. A to bude kdy? Nevim…“

Po chodníku se potácí holka. Má po obličeji rozmazaný oční stíny a opatrně kráčí na vysokých podpatcích. Kabelka se pomalu komíhá u pasu a její ruce jakoby pořád něco hledaly v prázdný krabičce od cigaret.

„Chci spáchat sebevraždu. Cože!!! Jo..! Eště jednou mi napiš něco o sebevraždě a přijedu tě vlastnoručně zabít!“

Nemůžu spát. Někdy nespim celou noc a jenom se dívám. V hlavě mi hraje furt dokola opruzná písnička. Nemůžu se jí zbavit. Jak rádio, který nejde vypnout. Zdá se, že se procházím po pláži…no tak to je skvělý! Asi jsem usnul! Radostí se probudim.

Písnička je okamžitě zpátky.

„Díky za to kafe. Není zač. Eh, a kolik jsem dlužnej? 18 Euro. Eh…“

Na zdech hajzlu jsou mramorový obklady. Fascinují mě vzory koníků a poníků, který vidim asi jenom já. Melancholicky poletují v kulisách hluku splachovanejch sraček.

„Dneska je dvacet stupňů. Je jaro, hurá! No..no,no,no.no.no. Ještě napadne sníh!“

Je ráno a rtuť musela během noci překonat svoji vlastní hmotnost. Z pětadvacítky na pětku je přece slušnej výkon.

„Chila na tebe poslední dobou hrozně myslí, často se za tebe modlí. Jo…? Jo! Opovaž se něco zkurvit!

Proti mě běží ranní běžec.

Má zakrytou tvář.

My čekali jaro

a zatím přišel mráz.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama