Reklama
 
Blog | Ivan Derer

O nespravedlnosti

Ministru spravedlnosti, Jiřímu Pospíšilovi.

O případu už víte.

Přečtěte si o něm znovu v dnešním Respektu.

Pro ty, kdo Respekt nečtou, to tady popíšu a Vy si to přečtete klidně taky znova, pokud zrovna sedíte na nudné schůzi vlády, kde někteří spí a jiní dlouho mluví. Příběh nám totiž říká, jak je na tom dnes stará a unavená dáma s váhami.

Reklama

Martin Koptiš ( dále jen pan K.) byl v roce 1993 okraden a byl mu odcizen občanský průkaz. Pan K. vše oznámil na policii a z jednání dostal záznam, který má k dispozici.

Jak už se to v České republice stává, pan zloděj používal ukradený občanský průkaz jako legitimaci pro veřejnou dopravu. V období od roku 1995 do roku 1999 byl pan zloděj odchycen revizory Dopravních podniků hlavního města Prahy celkem desetkrát.

Pan K. dostal první čtyři platební rozkazy za neuhrazené pokuty z let 1997-1999 v roce 2000. Odvolal se a logicky svůj spor ve třech případech vyhrál. Čtvrtý případ Dopravní podnik sám stornoval na základě předchozích třech případů.

Pan K. se zaradoval.

Spravedlnost byla na jeho straně a soud to potvrdil. Zdálo se, že život je takový, jaký má být. Netušil, že někde v minulosti tiká bomba, kterou tam někdo zanechal z nedbalosti, nebo kterou tam někdo šikovně narafičil.

Soudní procesy týkající se zbývajících šesti přestupků (z let 1995-1997) běžely totiž paralelně s tím rozdílem, že soud pro Prahu 7 „nedokázal“ pana K. vyhledat. Zde bych se rád zastavil nad výrazem „nedokázal vyhledat“. Pan K. žije od roku 1993 na stejné adrese, kde je řádně registrován a chodí mu tam veškerá úřední pošta. Předtím zřejmě bydlel jinde, ale to je jedno. Vy i já víme, že termín „nedokázal vyhledat“ případně „nedokázal doručit“ je široce oblíbený v oblasti umění exekuce.

Odeberme se nyní do říše fantazie a představme si, že advokátní kancelář vymáhající dluhy potřebuje zlepšit svoji finanční situaci z vynikající na ještě více vynikající. Z každého případu posílá klientovi fixní směšnou částku a bere všechno, co je navíc. Zisky kanceláře v čase rostou velkou rychlostí a jsou ještě přihnojovány přílepky k zákonům, které dneska dobrý justiční mafián dokáže zařídit pomocí svých politiků. Další pilíř zmíněné konstrukce tvoří soudce dohlížející na výkon práva – ne na výkon spravedlnosti. Kancelář tedy potřebuje výkon práva oddálit a zároveň zajistit, aby postižený neměl možnost se bránit.

Potud fantazie.

Soud pro Prahu 7 odsoudil pana K. v roce 2000 k zaplacení pokuty 206 Kč a nákladů řízení 1100Kč v jednom případě přestupku a v roce 2003 v pěti případech přestupku (všechny z roku 1995-1997) a rozsudky zaslal  v roce 2003 na adresu, kde pan K. bydlel před rokem 1993. Tedy někam, kde pan K. už deset let nebyl. Je těžké si představit, že státní instituce nedokáže doručit korespondenci takové důležitosti člověku, který je řádně registrován v registru obyvatelstva nebo má na svou adresu vedeno živnostenské oprávnění. To už nemluvím o tom, že soudkyně znala skutečnou adresu pana K….

To už není fantazie, to se skutečně stalo.

Pan K. nikdy nedostal možnost se bránit.

Pan K. byl v roce 2008 předvolán k obvodnímu soudu pro Prahu 4 k vysvětlení majetkových poměrů. Naprostou náhodou zde narazil na šest případů pravomocných rozsudků proti němu. Šokován podal okamžitě odvolání, ke kterému doložil kopie prvních tři osvobozujících rozsudků, svou správnou adresu a samozřejmě také protokol o odcizení občanského průkazu. Netušil, že v této chvíli ho právě začala drtit konstrukce systému, o kterém jsem mluvil dříve v části věnované fantazii.

11.3. 2011 obdržel pan K. pět kousků zamítavých usnesení z obvodního soudu pro Prahu 7 s tím, že došlo ke změně v právním řádu a místo institutu odvolání byl zaveden institut žaloby pro zmatečnost.

Pan K. se bránil žalobou pro zmatečnost na všechny případy a smutně konstatoval, že má u Dopravních podniků  dluh ve výši 30 tisíc a že záležitost byla předána exekutorovi v roce 2010.

Usnesení o exekuci na zmíněných pět případů dorazilo panu K. tentokrát samozřejmě na správnou adresu 1.2.2011. Během dubna začaly chodit exekuční příkazy, nejdříve na výplatu, potom na účet a nakonec i na nemovitosti (například byt, ve kterém pan K.bydlí…). Bombardování exekučními příkazy pokračovalo během celého roku 2011. Některé exekutor zrušil, aby je mohl vzápětí poslat znovu, ale s jinou částkou. Některé přišly víckrát, zřejmě pro jistotu.

Výsledek po 18 letech: Pan K. má na svém účtu zablokovánu částku 5x 13161Kč a na katastru nemovitostí exekuční příkaz na prodej nemovitostí.

Něco tu nehraje, že. Kde je ten šestý případ?!

8.6.2011 pan K. vyhrává odvolací řízení proti jednomu rozsudku z roku 2000. Obvodní soud pro Prahu 4 uznal, že Obvodní soud pro Prahu 7 v roce 2003 pochybil, když nevzal v potaz údaje z registru obyvatelstva a odňal panu K. ústavní možnost se bránit.

Jak je možné, že proti rozsudku z roku 2000 bylo možno se úspěšně odvolat a proti rozsudku z roku 2003 už to možné není?

Zde bych rád vstoupil zpět do říše fantazie, kde se toto vysvětlení přímo nabízí. Úprava zákona pomocí spřízněných politiků a použití práva proti občanovi pomoci spřízněných soudců. Lhůta tří měsíců od doručení rozsudku (na jakoukoliv adresu) do podání obranných žalob( v tomto případě pro zmatečnost) byla do judikatury vsunuta v roce 2003 jistě ne náhodou.

A zpět do reality: 12.9. 2011 doručeno pět zamítnutí žalob pro zmatečnost z důvodů překročení lhůty tří měsíců od doručení rozsudku (na špatnou adresu). Za těchto pět zamítnutých žalob musí pan K. zaplatit právnímu zástupci Dopravních podniků 5x8720Kč, tedy celkem 43600Kč.

Jedna věta těchto pánů, napsaná na úřední papír, stojí normálního člověka tedy skoro devět tisíc! Původní pokuty vzrostly hygienickým působením českého právního času z původních 200 Kč na současných více než 13000 Kč za jeden přestupek a velká většina této částky nepřipadne státu a Českým drahám, ale jakési advokátní kanceláři.

Celková pokuta za to, že panu K. v roce 1993 někdo ukradnul občanku, se dnes pohybuje kolem 110 000 Kč a do toho nejsou zahrnuty výdaje pana K. na právnickou pomoc.

(Pan K. právnímu zástupci Dopravních podniků již částku 43600 Kč uhradil v hrůze z další penalizace. Pan K. není člověk, který má neustále na účtě prostředky pro řešení takovýchto situací. Pan K. je dnes ve velké finanční tísni.)

Pane ministře,

Tohle musí skončit. Není přece možné, aby polostátní firmy, advokátní kanceláře a navázané exekutorské firmy dál loupily bezstrestně a ve jménu spravedlnosti majetek občanů České republiky. Příběhy „exekucí“, kdy je lidem za banální přestupek z minulosti zabaven majetek v řádech stotisíců a následně prodán v dražbě totálně pod cenou kamarádům exekutora, tak ty příběhy vyvolávají zoufalou nenávist vůči českému státu, který nedokáže svoje občany ochránit stejně, jako nedokázal ochránit pana K.

Pane ministře,

když mluvíme s našimi dětmi, snažíme se pojmy jako je například spravedlnost velmi jasně definovat. Naše děti nechápou, jak je možné, že v České republice může dostat zřetelně nevinný (potvrzeno i českým soudem ve čtyřech případech) člověk trest, který ohrožuje jeho existenci. Pokud nebude našim dětem pojem spravedlnost jasný a nebudou nacházet jeho odraz v realitě svých životů, znamená to bohužel i konec této společnosti.

Celý případ pana K. zastavte, přinuťte jednu vaší firmu zrušit exekuční řízení a zároveň zaplatit finanční újmu způsobenou její vlastní právnickou kanceláří a omluvte se panu K.

Já vím, že o to stojí.

Když to neuděláte, my v tom Martina nenecháme, ty prachy vybereme, dluhy zaplatíme a budem se s váma soudit.

O peníze a úroky z peněz, které už musel zaplatit nebo které bude dál nucen platit.

O úroky ze zoufalství nevinného člověka blížícího se ke své poštovní schránce s hrůzou, co tam od vás najde, případně nenajde.

Budem se s váma soudit o odškodnění za napadení duše nevinného člověka  a její soustavné ničení během posledních 11 let.

To nezaplatíte.

Ivan Derer

 

Chtěl bych poprosit všechny Martinovy i moje přátele, aby nám pomohli.

Sbírka pro Martina Koptiše: Raiffeisen Bank – ZUNO, Číslo účtu:  1200227087, kód banky: 2310.  Do zprávy pro příjemce uveďte prosím: Martin Koptiš – sbírka, svoje jméno a kontakt: V případě, že se panu Koptišovi podaří získat nějaké peníze zpět (soudní cestou či mimosoudním vyrovnáním či jinak), dostanou přispěvatelé buď své peníze (nebo jejich poměrnou část) zpět nebo budou takto získané finanční prostředky poukázány na charitu – rozhodnutí bude na každém individuálním přispěvateli. Kontakt: Luďek Gréc na ludekgrec (at) yahoo.com.

Aktuální informace – http://www.spravedlnostprokoptise.cz/

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama