Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Několik vět z Duchcova

Málem bych na ten výlet zapomněl, ve světle tý srandovní český vládní krize.

Jsme přímo na místě, kde proběhla opilecká rvačka, která v posledním měsíci zvedla Čechům vášně.

Na čí jste straně, tady je uzavřená společnost!, dozvídáme se při vstupu do místní hospody.

Teď sem jdete vy, odpoledne ty druhý a kdo mi pak zaplatí ty škody?

Reklama

Okolní hospody jsou zavřený, ve městě na ulicích nikdo není. Někde je teda 800 policistů…

Na romském shromáždení je tak kolem dvou stovek lidí. Všichni odjeli z města, odpovídá někdo na otázku, proč tak málo.

Někdo jiný zpívá, někdo tančí, kolem se motají děti a atmosféra je uvolněná.

Ne že by tam nebyl romskej hardcore.

Jsou tady děti, říká mladá žena jednomu z nich.

Ať jdou domů, ne, utrhne se na ni.

Na vedlejší náměstí přijíždí první skupinky příslušníků DSSS. Nekteří mají na obličejích masky, jako romské děti o ulici vedle.

Na zdi rozpadajícího se nádraží už visí krásný plakát pana Vandase.

Mám žízen... ozve se ze skupinky zaštítěné českou vlajkou.

 Policista z antikonfliktního týmu mě nejdřív nechce pustit dál, ale po chvíli se mi svěří, že se členy DSSS je práce jednodušší, protože jsou poslušný.

Na druhým konci města hlídají ulici dvě policistky. Zastavím se u nich a povídáme si. Jedna říká, že se čekají útoky a provokace ze strany příznivců DSSS.

Evidentně je líp informovaná a ve světle pozdejších příběhů více realistická.

„Začne to asi, až si to tam Vandas odkváká…“

Je vedro a já si ríkám, že to je práce na hovno bejt navlečenej v černým mundůru a s velkou helmou běhat po městě. Potom vidím prříslušníky DSSS v kanadách a řikám si, to musí bejt kurva taky řehole…

Sedím v bistru a dávám si polívku.

V rádiu naléhavým hlasem oznamují začátek romské demonstrace v Duchcově, která už dávno začala.

Pobaví mě výraz demonstrace. Mně to připadá spíš jako takovej lehkej happening.

Někdo tančí, černej kluk hraje na kytaru… šéf Pirátů (dnes už bývalý) Ivan Bartoš hraje na harmoniku. Uvolněná barevná atmosféra kontrastuje s bledou uřvanou uniformitou druhé strany.

Když odjíždíme, omylem se dostaneme proti průvodu DSSS. Uvolní nám cestu a já jedu pomalu a dívám se na ty lidí.

Kromě uniformovaných jdou po chodnících běžní lidé, asi vetšinou místní, s odhodlanými výrazy.

Vlajky vlají za národního chorálu Cikáni do práce, pusťte nás na ně.

 



Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama