Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Můj přítel Skythos Nikythos

Poznali jsme se před dvěma lety, když jsem poprvé přijel do Athén. Přišel jsem tenkrát do kanceláře a tam seděl Méďa Béďa a vesele se usmíval.

Podali jsme si ruce a já plnej řeckých předsudků začal schůzi.

„Máš teda ten servisní kontrakt někde po ruce?“

„No samozřejmě.“

Reklama

„A můžeš mi ho ukázat, prosimtě?“

„Ale já ten kontrakt přece vůbec nemám. Vůbec nevím, kde je.“

Moje mysl v té chvíli skočila flopem do svojí inverzní polohy. Čekal jsem všechno možný, ale tohle nějak ne.

„Hm…a máš aspoň stručně někde sepsaný to hlavní?“

„No samozřejmě… to víš že jo.“

„Hm…a můžu se na to podívat?“

„A proč?“

„No…ehm…chci si něco ověřit.“

„Ale já nic takovýho nemám, ha, ha, ha!“ zasmál se méďa.

V průběhu minulýho roku jsme se setkali na vlnách ethernetu několikrát a vždycky jsem z toho měl pocit jiný reality.

„Už je podepsanej ten kontrakt?“

„Bude podepsanej příští měsíc…“ usmál se do telefonu.

Měsíc někdy uteče jako voda, například dneska prej uteče z oblohy docela…

„Už je podepsanej ten kontrakt?“

„Jak už jsem ti říkal, bude podepsanej za měsíc.“

„No jo, to už si ale říkal před měsícem.“

„Ale pořád to platí.“

„Takže za měsíc to bude zase za měsíc?“

„Ne, je to pořád za měsíc…“

A tak pořád dál.

Minulej tejden jsme se sešli a vypili nějaký ouzo & Alfu.

Cestou do hospody jsem hledal příznaky mediálně známé krize a po velkym hledání jsem odhalil kolonu policejních autobusů kolem parlamentu. Politiky je potřeba bránit obranným valem z auťáků, jinak by jim lidi samozřejmě rozbili držku.

Ale jinak, další přízraky bankrotu nebyly vidět.

„Tak jak to vypadá s tou krizí?“

Skythos se zamyslel a řekl: „Je to zlý, je to strašlivý, krize!“

Pokýval jsem hlavou.

„Kam pojedeš na dovolenou?“

„Ale, eště nevim, asi na nějakej ostrov.“

„Koukám Skythos, že máš fungl nový auto.“

„To není moje auto.“

„Aha…ale jezdíš s nim.“

„Jo, jezdím.“

„Aha.“

Cestou z hospody slyším silné hlasy. Kousek vedle probíhá demonstrace. Muži stojí a pijí pivo, ženy se starají o děti, které s vřískotem běhají dokola a někdo mluví. Vše se topí v hluku vycházejícím z přilehlých hospod narvanejch krizí brutálně zasaženými potomky olympských bohů.

„Co to tady v tom autě furt pípá?“

Skythos nic neříká a pomalu vyjíždí z parkoviště.

„Co to je za příšernej zvuk?“

Gling, gling, gling…protestuje auto.

„Devadesát sekund.“

„Co, devadesát sekund?“

„Musím počkat devadesát sekund, než to přestane.“

„Aha, proč si teda nenandáš ty pásy?“

„Po městě nejedu víc než padesát.“

Gling, gling, gling…

Tohle asi teda probíhá pokaždý, když Skythos někam jede. Co na to asi jeho žena…

Auto prudce vyrazí stovkou do řeky aut bankrotujících Řeků.

„Kolem hotelu se teď dost vraždí.“

„Cha, Skythos…tak se měj dobře a zase se uvidíme.“

 

Na letišti je vystavena socha antického lva, kterýmu chybí nohy.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama