Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Mrtvý vládne živým

V Argentině má vliv mrtvol na veřejný život velkou tradici. Když se tělo Ernesta Guevary de la Serna po mnoha peripetiích ocitlo na Kubě, příslušní úředníci zjistili, že chybí obě ruce. Někdo si je musel vzít na památku. Tělo Evity Perón v jednu chvíli zmizelo, nikdo nevěděl, kde je. Tyto zmatky vyvolávají v národu vášně, které končí krví. Posledním příkladem je pnutí v jednom z největších jihoamerických měst, kvůli stěhování mrtvoly generála Peróna.

Generál Juan Domingo Perón je jistě, po zmíněných dvou tělech, třetí mediálně nejznámější mrtvolou země. Zakladatel peronismu (masového  odborového hnutí Argentiny), dvojnásobný prezident a manžel Evity,  zemřel před třiceti dvěma lety a až do včerejška spokojeně tlel na malém hřbitově v centru Buenos Aires.

Kterého politika jako prvního napadlo, že by se stará mrtvola dala využít k jeho vlastnímu zviditelnění, se už těžko dozvíme.

Každopádně to stojí za to.

Reklama

Mrtvého muže se rozhodli politici zprudit a přestěhovat do mauzolea za městem.

Protože se dosavadní truhla rozpadala a nebyla dostatečně reprezentativní na slavnostní průvod, museli úředníci starého muže vyjmout z rakve, ve které v pohodě přes třicet let ležel, přeložit ho do nové, tu naložit na vůz a vydat se pomalým slavnostním krokem napříč Buenos Aires.

Výsledkem byl totální dopravní chaos ve městě.

Mrtvola se mohla ušklíbat, jak ještě ze záhrobí ovlivňuje život živých, když jí to šlo tak dobře i před smrtí.

Během toho všeho se v místě nového příbytku mrtvého generála začali shromažďovat jeho příznivci.

Nikde žádný odpůrci. Co by se mohlo stát?

Příznivců je tolik, že se zákonitě nemůžou všichni dohromady snést. Jednotlivé frakce syndikátu si už den dopředu začaly zabírat prostranství okolo mauzolea.

Situace vyvrcholila pár hodin před příjezdem průvodu s rakví.

První kameny letí.

Najednou mají přední šiky odborářů v ruce hole! Silniční zábrany se změní v žebříky a dobývá se tvrz!Rány tyčí, křik, krev prvních zraněných. Ňákej politik řeční a dostává ránu dlažební kostkou.  Lidé na zemi.

Další chlapík už to nemůže vydržet, tak vytáhne pistoli a střílí.

Zatim jen čtyři zraněný střelnou zbraní, desítky jinejch lidí maj otevřený rány po úderu železem.

Je to jak film ze středověku, do půl těla svlečený odboráři, s rozdivočelými výrazy a zkrvavenými těly, mávají dřevěnými klacky. Do toho všeho policie. Známej řiká, že dokonce viděl v televizi, jak jeden policajt mlátí druhýho.

Nepřehledná situace.

Náhle přijíždí vůz s rakví převázanou silnym provazem. Vypadá to, jakoby se úředníci s politikama báli, že starý generál vyleze ven a všechny je pošle tam, kam patřej.

Nestane se a objevují se první šiky policistů s brokovnicemi a prstem na spoušti.

Rakev už je vystavená na katafalku a kamery zabírají tváře mužů, kterým stále vládne mrtvý.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama