Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Mrtví na výstavce

Indiánská "La Docella- panna" byla, spolu s dalšími dvěma dětmi, obětována zhruba před půltisíciletím v oblasti sopky Llullaillaco, na severozápadě dnešní Argentiny, během, jak věří vědci, uctívání pravidelné každoroční sklizně kukuřice. Panna a děti byly, podle vědců, uspány alkoholem a ponechány smrti na ledovém úpatí vulkánu ve výšce přes 6 tisíc metrů. Určitě si ani oběti, ani vykonavači, v té době určitě všeobecně kladně přijímané vraždy, nemysleli, že se dneska budou na výsledky celý akce dívat zástupy turistů.

"Jen dneska ráno sme měli 700 návštěv a včera taky stovky," řiká ředitel archeologického muzea v Saltě, severozápadní provincii Argentiny.

Mumie je udržovaná v skleněný komoře, kde mrzne a je tam málo kyslíku. Další dvě děti, šestiletá dívka a sedmiletý chlapec k vidění nejsou, protože je eště vědci studujou.

La Docella je tak dokonalá, že kolem jejích úst jsou k vidění stopy koky, kterou indiáni užívali, a dodnes vlastně užívají, jako pomůcku k životu v extrémních výškách.

Reklama

Od roku 1999, kdy byly mumie objeveny, se zástupci několika místních indiánských kmenů snaží o to, aby byly pochovány anebo aspoň nevystavovány.

Na to běloch kašle. Běloch se dostane k pětset let starejm indiánskejm mrtvolám, rozřeže je, přeměří a když už to dál nejde, tak je zašije a vystaví. Maj přece na krku zachovalý ozdoby a i jinak vypadaj výborně!

Při čtení článku mě napadla paralela. Neni nad to si většinu věcí, na který si chceme udělat názor, představit na vlastní kůži.

Takže já včera fakt tu jízdu nezvlád. Vlny byly tak velký, že když sem koukal zespoda na ostatní surfaře, měl sem pocit, že na mě koukaj z vejšky třípatrovýho baráku. Jen tak tak sem se z toho dostal, ale stálo mě to dost sil, dostat se proti lámající vlně. Sem za ní a vidim, že jede další, eště větší. Nebudu to zdržovat – pohřbí mě to pod pískem pláže. Propadnu se skrz dutinu na břehu a příboj na mě naloží pár metrů písku.

Po pěti stech letech, až budou v Grónsku pěstovat šeříky, protože tam bude teplo, kdežto na jihu se moře stáhne, protože tam bude naopak zima, se archeologové vybavený moderní psychotronikou prohrabou na bejvalý pláži Trindade až k baru a do střechy zarazej orientační ceduli. Moře bude vidět jen dalekohledem a vedoucí týmu si přes lebku bude muset přetáhnout kapucu, aby mu nebyla zima.

Při následnym kopání všude okolo najdou zachovalý tělo hluboko v písku. Nandaj to na nosítka a předložej před vedoucího expedice.

Jde o jasně rituální pohřeb, chlap má na sobě trenky, který se v tý době používaly při rituálu jízdy na velkejch vlnách, což mělo znamenat, že se snažil bejt dospělej, ale nešlo mu to a zároveň tak oslavoval příchod jara. V kapse má peníze té doby, aby moh zaplatit převozníkovi, kterej ho převeze na druhou stranu oceánu. Kam, to neni jistý. Nohy má spoutaný umělohmotnym provazem, kterej drží na jedný noze suchej zip s nápisem Billabong, což je nevyjasněná modlitba z tý doby.V horní dásni má zlato, takže muselo jít o důležitou osobu. Neobyčejně zachovalé sliny kolem úst obsahují stopy alkoholu, takže dotyčnej musel bejt před rituálnim pohřbem umrtvenej chlastem.

Tak co s nim?

No nic, ho vystavíme, normální ne?!

Takže sedim ve skleněný komoře bez kyslíku a kolem mě prouděj davy návštěvníků. Koukaj na mě, snažej se co nejvíc přiblížit ke sklu, aby se mohli co nejvíc potěšit tim pohledem. Některý si mě i fotěj, asi to pak budou ukazovat při nějaký slavnostní příležitosti, například nedělním obědě v kruhu rodiny. Děti trošku ustrašeně, ale přece jen klepou na sklo v domění, že obživnu…

Ach jo.

A co kdyby přišli indiáni do velkýho města, vzali si pár mrtvol z nejbližšího hřbitova, třeba v Recoletě se daj sebrat jak housky v supermarketu, a pak by si je v horách vystavili s tim, že de o takovou zajímavou výstavku mrtvejch gringů. Tak to by si šli asi sednout do vězení.

Jakoby ani po těch stovkách let ty bledý lidi nedokázali myslet na to, že sou prostě věci, kterejm nerozuměj ani kdyby to "poznali" do posledního kousku kůže.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama