Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Macumba

Macumba jsou levný doutníky, říkával mi Dudu v baru Samuraj v Riu, než ten bar zavřeli a udělali z něj zařízení pro setkávání osamělých žen a mužů, kam nikdo nechodil. Macumba může bejt pěkně zákeřná, ale zároveň může pomoct v těžkejch chvílích. Záleží jenom na tom, jestli na to máte chuť nebo ne.

Sedím v baru Makumba a do baru Samuraj to mám jenom pár tisíc námořních mil přes oceán slz, který možná Macumba kdysi dávno vyplakala nad lidskou bídou.

Nevim, jestli tady v Cantábrii vědí, jak se jejich bar jmenuje, ale já jim to neřeknu. Pomysleli by si, že se tady objevil nějakej blanco, co všechno ví a to by se mě dotklo.

Macumba je klasický tmářství přicházející z Afriky a vytvářející si svůj prostor na východním pobřeží Jižní Ameriky…tam, kam blancos přiváželi negry v podpalubích lodí, spolu s krysama a mrtvolama jinejch negrů. Macumba tak jednoho dne dorazila do novýho světa a řekla si, že když jsou lidi takovej oprus, tak ona se přece taky nebude žinýrovat.

Reklama

Netrvalo dlouho a propukly nemoce. Macumba se procházela mezi umírajícíma a dívala se jim do očí. Co tam viděla si nechala pro sebe, ale nový informace ji zajímaly…daly se dál použít.

Lidi si ji ale taky všimli a začali se ji podbízet. Na křižovatky cest dávali láhve s levnym chlastem, protože na drahej neměli. Ti, co měli na drahej chlast, ty uctívali Ježíše, kterej pil levný víno.

Macumbě se to zalíbilo. Líbily se jí taky květy, které lidi přinášeli na pláž a nechávali je tam ležet…pro ni. Brala si je často v noci. A ještě častěji za úplňku.

Lidé věřili, že když květiny hodí do vody a ony se nevrátí, splní se jim přání.

Netrvalo to dlouho a objevili se opruzníci se zdrobnělinou mučícího nástroje na krku a vykřikli, že Macumba není.

Macumba se usmála a zeptala se, proč by měla věřit, že není, víc, než že byl muž, který se stal ozdobou mučícího nástroje.

Opruzníci vyjekli, že to je rouhání a byli po právu odnesení do lesa a tam sežráni, když byli předtím dlouho mučeni.

Macumba se na mučení nepodílela, ale se zájmem ho sledovala. Nechala tuhle práci lidem, věděla, že v tomhle jsou o moc lepší, než ona.

Pamatuju si na mučení od Camuse (nikdy jsem nevěděl, jak se tenhle typ v češtině skloňuje). Misionář byl zataženej do solnejch dolů a tam přikován ke zdi. Kus dál z dosahu řetězu si sedla nahá žena a roztáhla nohy.. Po pár dnech byly okovy misionáři povoleny a on tak zůstal přibit pouze svojí ideologií. Vydržela mu pár chvil, pak se na ženu vrhnul a byl přibit zpět, kde zhebl.

Sakra, chcípnul mi můj levnej doutník…

Do baru přišla Lady Gaga, ale o moc hezčí. Nemá to nic společnýho s Macumbou, ale může mít. To nikdo neví.

Tahle Lady Gaga je de puta madre.

Je nervózní.

Dívá se na mě přes sloup hospody. Všímá si, že něco píšu. Píšu snad o ní?

„Máš oheň“

„Počkej…“ hledá zoufale v tašce. Mám zkušenost, že vždycky v tašce najdu poslední tu věc, kterou hledám…asi to tak má i Lady Gaga.

„Tady máš fuego, hombre.“ říká barman.  

Macumbu jsem jednou viděl při návratu z pláže Grumari na jih od Ria. Jiná pláž se tam přímo Macumba jmenuje…

V zatáčkách v džungli jsem uviděl světýlka mezi stromama. Zastavil jsem a přemejšlel, jestli tam mám jít. Vždycky takhle dumám o blbostech.

Zaparkoval jsem auto.

Zamotal jsem se do strašidelnýho křoví.

Nabodnul jsem se na strom, co má na trupu obrovský ostny.

Proklel jsem všechny svatý.

Dorazil jsem na mýtinu v lese. Zajímavý bylo, že celou dobu mě děsně rozrušovaly nějaký spousty řvoucí fauny, ale když jsem vlez na to místo, všechno utichlo.

V kruhu hořely svíce a uvnitř byly ty láhve.

Levnej chlast. Napadlo mě, že bych se moh napít. Zřejmě by ale šlo o svatokrádež.

Ucejtil jsem vůni doutníků.

Nikde ale žádnej nehořel. Možná jsem se splet. Možná jsem prostě akorát zapoměl svůj levnej doutník ve svý držce a on upad a zapálil listí.

Podíval jsem se dolů.

Žádný listí tam nehořelo.

 

Lady Gaga už sedí se svym klukem, ale když se s nim líbá, dívá se na mě.

Už jsem to zažil několikrát.

Proč to ty ženy kurva dělaj???

Dám si poslední doutník co mám.

„Máš oheň,“ ptám se jen tak a ona zavře oči a já vidim její plný rty plný opravdický lásky.

 

Až budete někde u oceánu, budete mít zvláštní pocit, že se lidi chovaj divně a ucítíte vůni levnejch doutníků…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama