Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Krása a válka Kolumbie

ZPĚT, všechno zpátky. V dřívějšim článku o Venezuele sem napsal, že sem tam viděl nejkrásnější ženy v životě. Všechno je jinak. Nejkrásnější ženy na světě sou v Kolumbii.Tentokrát mě na letišti čeká ochranka. Firma ani já nechceme riskovat, že za mě budeme muset zaplatit výkupný.

Du po ulici v centru Bogoty a nevim, kam se mám dívat. Kam se kouknu, tam vidim krásnou ženu.Snubní prsten mě pálí do prsteníčku, jako tekutý zlato.

Dívám se teda nahoru a myslim na svojí krásnou ženu.

"Maricón" vykřikne na mě žebrák, kterýmu sem díky tomu šlápnul na nohy. To radši nepřeložim.

Reklama

Koukám se rovně a tam vidim vojáky se samopalama a prstama na spoušti.

Sednu si radši do hospody a čtu noviny. Je tam, že před tejdnem umístili FARC( největší povstalecký hnutí v Kolumbii – http://www.farc-ep.ch/) bombu do vojenskýho objektu v centru Bogoty.

Vybuchla a nikoho nezranila. Je mi to divný. Jak to tam dali!!?? A tak nešikovně to odpálili!

Chlápek vedle se zeptá, vodkud sem. Z Česka. Řekne, abych mu vysvětlil, proč se to rozdělilo. Já řeknu, že fakt nevim, ale asi kvůli politikům.

"To si tam dali sami ty vojáci" řiká za chvíli.

"Poslední dobou to vypadalo, že vláda se chce dohodnout na výměně unesenejch lidí, který drží guerilla, za lidi, co sou ve vězení."

"Po výbuchu bude zase válka, de o dolary, který bychom jinak vod Američanů nedostali!"

"Hm." to chápu. Vždycky je potřeba pro něco vytvořit záminku a nasadit tanky.

Takže lidi budou dál proti svý vůli žít v lese.  Například bejvalá kandidátka na prezidentku Kolumbie tam už je přes dva roky. Teď, "po výbuchu", vzrostla šance, že ty unesený aspoň postřílej záchranný oddíly, nebo rozčílený revolucionáři. Příbuzný unesenejch lidí demonstrujou, že nechtěj válku. Je jim to teď, "po výbuchu", málo platný.

V novinách dál vidim, že Američani chválej kolumbijskou vládu za tvrdej boj proti pěstováni koky, ale nelíbí se jim, že počet vypleněnejch hektarů byl za tenhle rok "jenom stejnej", jako za ten minulej.

"Už se může do Cartageny( město na pobřeží) v pohodě autem!" řiká někdo u vedlejšího stolu.

Dřív to nešlo, protože cesty kontrolovali policajti z FARCu. FARC maj  advokáty, doktory, policajty, samozřejmě armádu. Kontrolujou teď asi čtyřicet procent země.

Když chceme poslat někam zařízení, platíme mýtný nejdřív vládě a pak eště guerille.

Ve městě je tradiční chaos, přebytek aut se řeší tim, že v určitý hodině nesměj auta s určitym číslem značky na ulici. 

Bude to někdy i v Praze?

Večer je Halloween, v baru sou lidi přestrojený za strašidla.  Cejtim se taky jako strašidlo.  V Česku lidi vzpomínaj na mrtvý o Dušičkách, v Amerikách si z nich ve stejnej den dělaj legraci.  Ve dvě ráno to vypadá, že se bar zřítí. Lidi tančej jak o život. Dívám se do země a prsten mě už pálí tak, že mám pocit, že ho budu muset sundat.

V neděli jedeme do hor za město. Dnes už je to bezpečný, před deseti lety by to byla trestuhodná lehkomyslnost.  Cestou tam spadnu z koně a pak se uklidňuju v obrovský hospodě na okraji Bogoty. Mojito z nádoby velký jak kastrol, výborný pečený hovězí a pálivý omáčky.

Zase prší. V Bogote prostě KAŽDEJ den, tak hodinu nebo dvě, prší. 365 dešťů za rok.

Dostávám varování před spoustou věcí. Hlavní nebezpečí je, že vás někdo uspí a probudíte se unesenej.  Nikdy nenechávejte drink v baru nehlídanej. Nejezte sladkosti, co nabízej na križovatkách. Atd.

Večer dem na závěrečnej večírek.  V baru sedej zase ty krásný ženy, samozřejmě. Chtěl bych vidět i ošklivý! Ale ty nikde nejsou.  Nechápu to a koukám na prsten, kterej se za těch pět dní rozžhavil do běla.

"Hele, rád bych ti vrátil toho půl miliónu, cos´ za mě zaplatil za poslední tři dny," řikám Jirkovi, co tady žije už tři roky, druhej den před cestou na letiště.  Připadá mi to hezký, nikdy sem milióny nikomu nedlužil. (1USD=2400 pesos)

"Nech to bejt" řiká Jiří. "Ty se sem vrátíš!"

Koukám na prsten, jak konečně pomalu chladne.

"Jasně, to dá rozum!"

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama