Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Jak prolomit vlny

Musí to jít. Česká vláda musí sedět v kancelářích české vlády, ne v síních zparchantělých vyznavačů "labour methods" patřících do minulého století, jejichž jedinou kvalifikací je majitelství energie. TAKE THEM DOWN!

Už je nechceme.

Všichni víme, že se to musí změnit. Nechcete se přece zase dívat na půlroční „jednání zkušených politiků.“ Čas se zrychlil a už není prostor na ty plky. Podívejte se za Kanál, jak se to dá rychle udělat. Každá minuta je dnes tisíckrát dražší, než před rokem.

Když to nezměníte teď, zůstane to na další čtyři roky takový, jaký zombie zrovna budou k dispozici. Málo se hne dopředu a mezi váma vyroste nový hitler.

Reklama

Tohle není strašení. Strašení je, když vám někdo řiká, že „vaše hlasy propadnou.“

Není to pravda. Kdo s tím v pravěku přišel, to se neví, ale že je to nesmysl, o tom už není třeba mluvit. Váš hlas nikdy nepropadne, pokud bude každý z vás se svojí volbou spokojen.

Snažil jsem se mockrát prolomit vlny.

Bylo to vyčerpávající, ale nakonec se mi to vždycky povedlo, ať už na Jižní polokouli nebo v Evropě.

V Čechách jsem to zkusil na Lipně. Řekli mi, že budu plavat deset kilometrů v osumnáctistupňový vodě a slíbili pontony, kdybych se topil. Octnul jsem se uprostřed přehrady, v černočerný vodě a nad hlavou černý mraky. Byl jsem sám, žádný pontony jsem neviděl, kilometrů bylo určitě víc a český vlny se mi převalovaly přes hlavu.

Když jsem ten závod dokončil, věděl jsem, že dokážu všechno.


Jakprolomitvlny4web.jpg


Dnes budou na moje otázky odpovídat Roman Rogner (19. místo – kandidátka Praha, Strana zelených) a Pavel Čížek (9.místo – kandidátka Plzeňský kraj, TOP 09).

Chtěl bych dodat, že jde čistě o mojí aktivitu, se kterou mají tito pánové společné pouze to, že odpověděli na moje otázky. Na druhou stranu, názory zde prezentované se nemusí slučovat s těmi mými.

Pořadí odpovídajících je dáno číslem, které bylo straně přiřazeno pro volby.


Ivan Derer: Proč jste se rozhodl kandidovat do parlamentu? A proč zrovna za tuto stranu?

Pavel Čížek: Stranou TOP 09 jsem byl osloven na podzim, zda bych ji chtěl podpořit v parlamentních volbách v Plzeňském kraji. Rozhodl jsem se, že ano, přestože nejsem jejím členem. Blízký je mi její důraz na tradiční hodnoty, určitá stálost v době, kdy si mnozí myslí, že vše je třeba stále nově předělávat. I v parlamentu by mnohdy méně bylo více. Sympatická je mi přirozená akceptace křesťanských hodnot. Ve straně také kombinace mladých lidí nově vstupujících do politiky a důvěryhodného Karla Schwarzenberga.

PavelCizek.jpg

Roman Rogner: Minimálně ze dvou důvodů – jednak je podle mě Strana zelených jediná strana, která má ochranu přírody, lidí a taky zvířat jako přirozenou součást svého denního konání, a taky proto, že jsem chtěl jako komunální politik ukázat provázanost s celostátní politikou. U Zelených jsem od roku 2003, kdy se případná účast ve sněmovně nebo v komunální politice zdála jako vzdálená realita, ale od té doby se nám podařilo dokázat, že je to strana, která má svoje místo v českém politickém spektru a její úloha nemá konkurenci. Žádný jiný politický subjekt se nezastává  přírody, životního prostředí, práv lidí nebo zvířat jako právě Zelení.

RomanRogner.jpg

Ivan Derer: Asi se shodneme, že by stát měl šetřit – jak byste zlikvidoval rostoucí zadlužení státu?

Pavel Čížek: Samozřejmě úsporami. Proto je tak nutný hlas TOP v těchto volbách. Žijeme v podivné době, kdy slova o tom, že „než si něco pořídíme, musíme si na to ušetřit“ působí téměř jako extrémistický názor. Úspory je možné najít snížením nákladů státní správy – 10% snížení nákladů např. na mzdy je možné docílit zčásti např. tak, že za úředníky odcházející do důchodu zejména na centrálních orgánech, nebudou přijímáni další a agenda bude rozdělena. Nebo tím, že konečně bude snížen počet úředníků na ministerstvech a krajských detašovaných pracovištích tam, kde původní ministerskou agendu převzaly kraje. Dlouhodobě je třeba snižovat administrativní náročnost zákony. Ministerstva jsou velmi vynalézavá ve vymýšlení nové zákonem dané agendy. Úspory jsou nutné i u důchodů – ne snížením, ale např. vynecháním jedné valorizace – s ohledem na to, že je spíše deflace u základního spotřebního zboží. V sociální oblasti je nutné spíše dolaďovat stávající systém tak, aby nezhoršil postavení nejchudších a aby více motivoval – rozšíření veřejných prací apod. U sociálních příplatků na sociální služby zejména u nejlehčích případů – 2000Kč měsíčně se tyto peníze nevyužívají na sociální pomoc, měly by být mírně omezeny a u většiny příspěvků by měla být jejich část poskytována ne v Kč ale jako poukázka na sociální pomoc od certifikované organizace /charita, peč. služba apod./ Velký prostor pro úspory státu je ve výběrových řízeních. Dokonalé to nemůže být nikdy, ale např. jednotná metodika rozpočtů, vzorové podmínky zadání výb. řízení, přesná kriteria hodnocení, elektronické zadávání přímo přes internet, volné vpuštění zahraničních firem do výb. řízení – zadání  a rozpočet v angličtině aj opatření mohou ušetřit státu, obcím a krajům mnoho peněz. Ve zdravotnictví je důležité ponechat jednoduché regulační poplatky a zejména zachovat strop na proplácení za rok – ten byl  nejsociálnějším opatřením za posledních několik let. Pokud se provedou jako první krok úspory, je možné pro vyrovnání rozpočtu doplnit příjmovou stránku – nebude-li stačit růst ekonomiky – zvýšením např. nepřímých či spotřebních daní.


Ivan Derer: Pokud byste byla zvolen, jakým způsobem budete kontrolovat vládu, že dodržuje rozpočet ?
Pavel Čížek: Možnosti jsou omezené – u koaličního poslance apelování v rámci klubu a strany, u opozičního spíše jen interpelaceni a spoluprací při projednávání rozpočtu ve výborech.


Ivan Derer: Co byste dělal, kdyby bylo zřetelné, že se vláda snaží stát zadlužit ještě víc, než je tomu dnes?
Pavel Čížek: Použil bych všechny jmenované metody, např. interpelace i jako koaliční poslanec.

Ivan Derer: Víte jaký je dnes státní dluh ČR? Pavel Čížek: Asi 1,2 bilionu Kč. Problémem není jeho výše, ale rychlost jeho růstu a zejména strašný podíl mandatorních výdajů na rozpočtu – hodně přes 80%, což snižuje manévrovací schopnost státu v ekonomice.

Ivan Derer: Jaké konkrétní kroky byste prosazoval v souvislosti s lobbismem, klientelismem a korupcí.
Pavel Čížek: Tyto jevy nejdou vymýtit, je nutné razantně omezit jejich blahovolné tolerování. Měla by být nějaká pravidla lobbingu – hlavně ta, že lobbista by byl povinnen zveřejnit o sobě, o zakázkách a své firmě maximum informací na internetu a každoročně je doplňovat  jako přiznání – případně i s majetkovým přiznáním – tím by každý, kdo s lobbistou jedná, či používá jeho expertýzy, měl jasnou informaci. Korupce by potřebovala bohužel agenty provokatéry a větší postih pro poskytovatele úplatku.

Ivan Derer: Jaký je Vás názor na klimatické změny, jejich vliv na život? Myslíte si, že je důležité používat ve stále větší míře obnovitelné zdroje energie?
Pavel Čížek: Jednoznačně. Člověk se stal jedním z klimatických činitelů. / Uvolníte-li během jednoho a půl století – což je geologicky vzato mžik – sluneční energii, která se ukládala v ropě, uhlí a plynu miliony let, vliv to má značný. Může samozřejmě dojít i náhlému geologickému jevu, který proces ovlivní – jako je výbuch velké sopky, která prachem způsobí přechodné ochlazení. Ale to nic nemění na základní premise, že člověk se stal spalováním jedním z klimatických činitelů. / Obnovitelné zdroje mají jasnou budoucnost. I nyní zatracované solární články mohou být při dalším zlevnění výroby příčinou velké změny. Nebude mnohdy lepší nebýt doma závislý na elektrárenských společnostech? Nebudou se předhánět výrobci spotř. elektroniky a svítidel ve výrobě přístrojů o nižším napětí? Proč si nedobíjet solárem baterky u elektromobilu? Každá výzva k inovacím je dobrá, zejména bude li spotřebovávat méně surovin.

Roman Rogner: Každý člověk a lidstvo jako celek má nesporný vliv na celou planetu a naše konání ovlivňuje přírodu a následně i klima. Nakonec stačí se podívat na zprávy, kdy touha po stále větším odčerpávání ropy z mořského dna může způsobit dalekosáhlé následky, včetně zničení života lidi, ekosystémů, nemluvě o ekonomických důsledcích. Pro Zelené je důležitá zásada, kdy se musí využívat nejprve všechny obnovitelné zdroje a věnovat peníze na jejich rozvoj, a poté teprve přemýšlet o těch dalších, včetně jádra nebo těžby uhlí. Opačný postup vede k plýtvání a ke snižování odpovědnosti za to, co děláme na této planetě. Nutné je se ale dívat vždy za horizont a přemýšlet o alternativách.

Ivan Derer: Považujete limity(těžba, emise…) stanovené Ministerstvem životního prostředí, omezující podnikatelské aktivity firem, za přínosné, nebo za byrokracii, omezující přirozený růst ?
Pavel Čížek: Limity jsou jednoznačně přínosné. Naše generace by je neměly měnit. Zásoby bychom měli předat potomkům. Už tak jsme jim primitivně spálili tolik drahocenné chemické suroviny. A pokud bychom mohli pálit i nadále, nic by nás nenutilo k inovacím a později bychom na to doplatili zaostáváním.

Ivan Derer: Největší položkou v rozpočtu ČR na rok 2010 tvoří Sociální výdaje – skoro 500 miliard korun. Jaký je váš názor na vyplácení sociálních dávek (jak byste zamezil jejich zneužití
Pavel Čížek: Výše jsem popsal to, že mnozí potřební si nezaplatí sociální služby, které potřebují a finance dají dětem – popsal jsem i návrhy řešení.

Ivan Derer: a zároveň dostupnost pro ty, kteří to potřebují?
Pavel Čížek: Těm sociálně nejpotřebnějším bych zachoval či mírně zvýšil existenční minimum, u obcí bych se zamyslel nad modifikací domovského práva – povinnost postarat se o v obci narozené v nouzi – např. bezdomovce nabídkou přístřeší a stravy – samozřejmě ale respektovat jejich svobodu a nenutit je k využití nabídky.
Ivan Derer: na řešení problému stárnutí populace,
Pavel Čížek
: zahájit přípravy penzijní reformy, jejíž hlavní částí ale musí zůstat průběžný systém.
Ivan Derer: na problém nezaměstnanosti?
Pavel Čížek: Dlouhodobý těžko řešitelný problém. Samozřejmě více rekvalifikací a veřejných prací. Ale budou ubývat méně kvalifikované pracovní příležitosti a tak bude narůstat vliv veřejné správy. Veřejné práce nyní, později možná i vymýšlení výrob výrobků, které se levněji dováží z oblastí s minimálními mzdami….
Ivan Derer: Je nějaký stát na světě, který byste dokázal uvést jako příklad toho, jak se dají takové potíže dobře zvládnout?
Pavel Čížek: Severské státy, zejména mé oblíbené Norsko. Ale podmínky jsou různé. Historie a mentalita obyvatel především. Mnohé zkušenosti je nutné aplikovat postupně, tlačit naši společnost k odpovědnosti – ne šokem, ale postupným tlakem. Nerezignovat a nehledat jednoduchá řešení. / Mimochodem – čím více na sever, tím více musí lidé myslet díky zimě dopředu. Čím tepleji, tím více okamžitá maňana. Je to hrozné zjednodušení, ale tendence to je. My máme ideální pozici uprostřed.

Ivan Derer: Jste pro zvýšení nebo snížení daní, nebo nějakou změnu v daňové politice ČR?
Pavel Čížek: Pokud to půjde, ponechat naše poměrně nízké daně. Ale naše „potřeby“ jsou velké a tak bude muset dojít k mírnému zvýšení daní – sbližování nepřímého DPH, 1-2 % u podniků, ale v dlouhém horizontu, mírné zvýšení spotřebních daní – je to tvrdé, ale zdražování PHM a energií je tím nejlepším ekologickým opatřením. Pokud bude nutné, mělo by zvýšení daní být použito pouze na snížení schodku rozpočtu, aby bylo možné začít splácet dluhy, ne jen úroky. Rozhodně nezvyšovat výrazně majetkové daně. Je to naše určitá konkurenční výhoda. Je velmi dobré, že lidé investují do nemovitostí, že jsme více státem občanů – vlastníků než nájemníků. Ještě jednou upozorňuji, že ke zvýšení daní může dojít až v budoucnu, po úsporách – bude li to nutné.

Ivan Derer: Druhou největší položku rozpočtu tvoří Všeobecná pokladní správa. Máte představu, kam 160 miliard ročně odtéká a jaký by byl vás návrh na snížení těchto výdajů?
Pavel Čížek : Ve VPS je konglomerát naprosto rozdílných výdajů. Od sociálních výdajů přes příliš velké podpory stav. spoření, přes výdaje pro ministerstva, obce a kraje po vládní rezervu. VPS by měla být poslanci každoročně podrobně rentgenována a hlavně by měla být přesně zveřejněna aby v ní mohli listovat novináři i každý občan.

Ivan Derer: Co si myslíte o českém školství? Jaké změny – pokud nějaké- byste prosazoval (financování), pokud byste byl zvolen?
Pavel Čížek: Obecně ve školství ponechat či posílit mzdy. Do důchodu odchází generace nejvíce poznamenaná ideovou komunistickou masáží. Je nutné přitáhnout kvalitní osobnosti jako učitele. Je dosti povolaných, ale dosud jim ve vstupu do školství bránily existenční důvody. Do základních škol více vpustit hru – moderní techniku. V poslední době se konečně evropské peníze více vlévají do učebního vybavení a do energetických úspor – což zase obcím umožňuje více investovat do vybavení. Modernizaci školy mohu vřele doporučit z vlastní zkušenosti. Ve středních školách více diskutovat, více kreativity, více zahraničních výměn a zčásti výuku v angličtině. A samozřejmě vybavení hlavně přes kraje z EU. Pro příští plánovací období chtít „více učebnic a učiteských školení a méně rour a betonu.“ Je velmi dobré, že máme nadbytek VŠ. I rok na VŠ pomůže člověku v jeho orientaci, samostatnosti a rozhledu. Nyní je nutné zatlačit na kvalitu. Zvýšit prestiž a tím zavést tříletost Bc, jen výběr pustit na Mgr, Ing a hlavně umožnit provětrání učitelstva. Vypsat granty na zahraniční „esa“, odměňovat nejlepší podle počtu posluchačů, učit v angličtině, poslat do penze některé majitele titulů, získaných jako doplněk ke studiu marxismu leninismu. Cílem státu – s finanční motivací – by měly být 1 -2 univerzity v první stovce či dvoustovce na světě.

Ivan Derer: Jaký máte názor na integraci Romů do společnosti? Vnímáte to jako problém?
Pavel Čížek: Určitě. Řešitelný je hlavně lepším vzděláním – v tomto případě klidně pozitivní diskriminací – předškolní třídy, doučování, kurzy pro rodiče, zdarma lyžáky, školy v přírodě, mezinárodní výměny apod. Další cestou je rozdělování Romů na různá místa při přidělování bytů. Nepřipustit vznik ghet. Některá města nejprve sestěhují všechny problémové, včetně mnoha  Romů, na nějaké neatraktivní sídliště a pak to „řeší“ a honí si xenofobní body do voleb rasantními opatřeními.

Roman Rogner: Integrace Romů do společnosti je záležitostí obou stran. Vyžaduje to vůli všech a pomoc ze strany státu. Důležitý je rovný přístup ke vzdělání romských dětí a pomoc při hledání práce pro romské občany. I v další vládě musí být tomuto problému věnována pozornost, a to pokračováním činnosti ministerstva pro lidská práva a menšiny nebo Agentury pro sociální začleňování, což jsou obě děti Strany zelených.


Ivan Derer: Kdo bude (koho byste si mohl představit) váš kandidát na prezidenta?
Pavel Čížek: Karla Schwarzenbergera, Šimona Pánka dle návrhu V.Havla i např. J.Švejnara.

Ivan Derer: Zahraniční politika – jste zastáncem aktivní akce v zahraničí, nebo se spíše přikláníte k názoru českého prezidenta o tom, že by se Češi měli spíš starat o sebe?
Pavel Čížek: Určitě aktivní role v našich možnostech, bez pocitu velikášství a spasitelských tendencí.

Roman Rogner: Samozřejmě se musíme podílet na tom, aby Česká republika spolurozhodovala o dění ve světě. Důležitá je pomoc rozvojovým zemím a pomoc zemím, kde vládnou diktatury, zavírají se političtí vězni a neexistuje svoboda tisku a názorů. Tady musíme hrát větší roli.
V té užší rovině se musíme konkrétními projekty snažit o co nejlepší vztahy s našimi sousedy – Německem, Rakouskem, Slovenskem, Polskem a ostatními státy Evropské unie. Jsem eurorealista, vědom si rizik evropské integrace, ale věřím, že se podaří ukočírovat skvělou myšlenku tak, aby fungovala efektivně a co nejdéle.

Ivan Derer: Jaký je váš názor na státy jako KLDR, Írán, Venezuela, Čína,
Pavel Čížek: Všechny tyto státy představují problém. Každý jiný, ke každému by se měl definovat postoj v celé EU a dlouhodobě držet. Samozřejmě se všemi spolupracovat, ale v v různé míře. Otázka na dlouhé vyprávění.
Rusko – velký problém, stát s postkoloniálními nároky na ČR. Do doby změny tohoto postoje – mnoho let – ostražitost, boj proti agentům, snižování energetické závislosti, neprodávání státního majetku ruským se státem svázaným firmám, na druhou stranu podpora kulturní výměny i klidně lákání kvalifikovaných přistěhovalců z Ruska.
USA – jednoznačně posilovat vazby na USA, využít i se státní podporou vědeckou spolupráci přislíbenou USA v souvislosti s přípravou umístění radaru. Nabídnout USA konkrétní vojenskou spolupráci.

Ivan Derer: Souhlasíte s Lisabonskou smlouvou a jste příznivcem EU, nebo jejím odpůrcem, a proč?
Pavel Čížek: Příznivec EU – neuvěřitelných 65 let míru v Evropě – zvláštní úkaz v dějinách. Postupně je nutné podporovat slaďování evropských not – např. ekonomika, spolu se stálým tlakem na efektivitu řízení. Omezovat velikášství evropských institucí. Podporovat subsidiaritu na úroveň regionů.

Ivan Derer: Jak byste přinutil kolegy poslance, aby chodili do práce? Je známo, že mnoho poslanců vedle této své práce má ještě dalších mnoho prací, které mají kolikrát pro „oběti“ této schizofrenie větší důležitost, než hlasování o nějakých zákonech.
Pavel Čížek: Píchačky ani povinná „poslanecká docházka “ samozřejmě nepomohou.  Vhodná je motivace – nepřítomnost, nepráce ve výborech se platí výrazným snížením příjmu.

Ivan Derer: Má podle Vás nějaký význam Ústav pro studium totalitních režimů? Proč?
Pavel Čížek: Jednoznačně. O dobách buvání rozvinuté socialistické společnosti jsou mladí málo informováni a starší si v zájmu zachování falešné identity -“ já jsem se přeci nikdy nemýlil“ – mnoho věcí vytěsnili z paměti. Nepovedlo se odsouzení minulosti, ke katarzi asi nedojde, ale pro další generaci má velký význam nové nezaujaté historické bádání.

Roman Rogner: Ano, má. Neustále připomínat a zveřejňovat ve všech detailech vše z minulosti, co by mohlo zůstat zapomenuto. Zločiny se tu páchaly ještě pár desítkami let a další generace to vše musí vědět! Když se člověk dívá na dokumenty o tom, co se dělo od 50. let dál, nemůže tomu skoro uvěřit. Je to velká lekce, která která nás musí varovat i v současnosti, protože totalita se může projevovat mnoha způsoby a žádná doba vůči ní není imunní.

Ivan Derer: Zdravotnictví – jaké konkrétní kroky byste podpořila ke zlepšení situace lékařů a zároveň pacientů? Jaký je váš názor na poplatky u lékaře a připadá vám to vůbec jako něco, co by mělo (tak jako to teď v ČR vypadá) být jednou  z nejdůležitějších věcí odlišujících pravici a levici v České republice?
Pavel Čížek: Pragmaticky by se měli všichni shodnout na základních parametrických změnách. Maličkosti se platí, jako aspirin apod, regulační poplatky v nutné míře – / dříve byla koruna na recept. Nyní by to bylo 10Kč, pokud je to 30, je to skoro stejné./ Obrovskou solidaritou je strop plateb 2500 Kč za rok, je nutné definovat nadstandart a umožnit jeho připlacení a pojištění se na jeho platbu. Lékařská věda a ceny rostou vždy rychleji než jakákoliv zdravotní pokladna. Lékaři by měli mít lepší ohodnocení v nemocnicích, sestry také, obecně musí zdravotníci zlepšit postoj k pacientům – sestoupit s pandoktorského piedestalu k pacientu jako partneru ve společné práci.

Ivan Derer: Doprava – myslíte si, že je normální, aby byl beton, rozlévaný ministerstvem dopravy po České republice, dvakrát dražší než například v Německu?
Pavel Čížek: Psal jsem výše. Průhledné tendry, jednotné rozpočty, zadání pro celou Evropu. Obchvaty obcí bych řešil později – nutné jsou jen na málo místech. Nejprve je nutné zachránit povrchy stávajících kroucených silnic, které zpomalují rychlost.
Ivan Derer: Co byste zvolil jako metodu pro snížení počtu smrtelných nehod v ČR?
Pavel Čížek: Důsledné vymáhání stávajících předpisů.
Ivan Derer: Jak byste pomohl podnikatelům, aby pro ně byla železniční doprava nákladů nebo náklaďáků finančně a časově příjemnější než je tomu dnes, a nemuseli tím pádem posílat mezi normální lidi železné zbraně hromadného ničení? Jezdíte na kole? Máte čtyřkolku a jezdíte s ni všude po lese?
Pavel Čížek: Mýto pro nákladní automobily – kamiony největší na silnicích 3. a 2. tř, menší na 1. tř. nejmenší – ale min. stávající na dálnicích. Zmírnit nepoměr, že silnice platí stát a kraje a drážní firma si platí koleje. Na kole jezdím občas, ale jako člověk ze samoty s rodinou se bez stálého popojíždění autem neobejdu. Choroba andropostpubertální čtyřkolkové senility mě nepostihla.

Roman Rogner: Já v autě během roku vpodstatě nejezdím, jen když není vyhnutí a je třeba něco přepravit nebo se přemístit na delší vzdálenost a hromadná doprava není možné řešení. Po městě se pohybuji buď v MHD nebo na kole, a tak vidím zřetelněji, jak auta zasahují do městského prostoru. V této souvislosti považuji za nutné zklidňování dopravy v městech pomocí technických opatření, odstraňování rušivých prvků kolem silnic jako jsou billboardy nebo reklamy, a jistě i větší postihy pro řidiče, kteří nejsou schopni dodržovat pravidla. Jsem proti navyšování povolené rychlosti na dálnicích nad 130 km/h. Je třeba i více výchovy do škol a dodatečné výchovy nezvladatelných řidičů na českých silnicích, aby se snižoval počet nehod a aby se občané cítili v ulicích bezpečněji.


Ivan Derer: Co se stane s kolegou vaší strany, který během funkčního období zničehonic přejde ke straně, nebo hlasuje se stranou, proti které byl lidmi zvolen?
Pavel Čížek: Toto si musí vyřešit každá strana uvnitř. Všimnout si, koho dává na kandidátku, udržovat vědomí vniřní pospolitosti týmu atd. Nevolnické přísahy vrchnostenských úředníků a samosprávy z 17. a 18. století asi nebudou tím pravým ořechovým…

Roman Rogner: Bude si muset vyhodnotit, jakou pozici chce mít a pokud půjde proti voličům, kteří ho zvolili, tak by měl zvážit odchod. Takové situace jsou podnět k přemýšlení i pro samotné strany, když volí kandidátky, aby posílali do sněmovny lidi, kteří pro stranu pracují dlouhodobě a jsou předvídatelní ve svých postojích a názorech.

Ivan Derer: Myslíte si, že je důležité ministerstvo pro místní rozvoj? A proč?
Pavel Čížek: Na rozdíl od místopředsedy Kaluska si myslím, že ano, Ale jako malý koordinační orgán pro záležitosti malých obcí, s minitýmem pro koordinaci podpory cestovního ruchu – hlavně pro přípravu nového plánovacího období EU a jako malé koncepční oddělení pro problematiku bydlení. Ne v současné podobě každoročně bobtnajícího molochu. Obecně mám ale smířlivý postoj k mnoha reformám veřejné správy. Vždy se dají přežít a obce u nás si dokázaly poradit s různými modely. A tak by to jistě šlo i bez MMR. Jen by obcím chyběl jasný partner na celostátní úrovni.

Ivan Derer: Kultura – myslíte si, že kultura je něco, na co se nedá aplikovat volná ruka trhu, nebo je to jenom jeden z mnoha rovnocenných oborů lidské činnosti? Co si myslíte o akcích typu CzechTek? Máte nějaký názor na graffiti?
Pavel Čížek: Na opravdovou kulturu, která zušlechťuje a na niž proto chodí velmi omezený počet platících bude vždy nutné přispívat z veřejných zdrojů. Je to ale oblast, která dokáže ovlivňovat zprostředkovaně a dlouhodobě. Příklad: výrazně bych podpořil mladé začínající umělce hlavně stážemi a vzděláním v zahraničí. Prokázal-li někdo, že má opravdový zájem, talent a ochotu dřít do úmoru, státu se to později stonásobně vrátí. Současné výborné úrovni např. mladých interpretů klasickéhudby si jen málokdo všímá.
Většina lidí se ale nechce „zušlechťovat“, chce se bavit , či jak říká klasik „ubavit se k smrti“ – tady je na místě umožnit žadateli zábavy aby si za ni řádně zaplatil. A protože je vždy poptávka, nabízející by si neměli stěžovat, že je nedoplácí stát. Ale vážně. Hranice mezi oběma kategoriemi jsou samozřejmě neostré a je tu prostor pro podporu obcí krajů, státu i sponzorů. Těm nejkvalitnějším musí pomoci stát. Czechtek – pro část mladých způsob vyžití – pokud si domluví pozemek, nedistribuují ve velkém drogy a nikoho nemlátí, ať tancují. Graffiti – nová forma pudu mladých mužů značící teritorium party, občas jako každá výtvarná činnost, přesahující do umění. Jako člověk dlouhodobě opravující památky nejsem příznivcem g. na hist. stavbách, jinde ho snesu.

Roman Rogner: Kultura v nejširším slova smyslu se musí podporovat. Nelze ji ponechat tržnímu prostředí napospas a spoléhat na to, že se zaplatí sama. Musí se vytvořit podmínky pro podporu od podnikatelů a nastavit spravedlivý systém rozdělování grantů. Podporuji alternativní kulturu, už jen proto, že jsem se v ní dlouhou dobu pohyboval a vím, že občas potřebuje pomoc. Akce jako Czechtek jsou možné, ale nesmí zároveň ohrožovat přírodu nebo lidi. Graffiti jako umění je třeba podporovat hledáním vhodných míst pro realizaci v městech, ale nesmí poškozovat majetek.


Ivan Derer: Myslivectví – připadá vám normální, že v České republice existuje stotisícová, silně ozbrojená a nikým nekontrolovaná skupina lidí, která svou lásku ke zvířatům projevuje jejím odstřelem, případně odstřelem svých kolegů?
Pavel Čížek: Není to tak úplně přesné. Znám mnohé nedostatky lidové myslivosti, ale i nedostatky správy komerčně pronajatých honiteb Lesů ČR soukromníkům pro byznys odstřelu autobusům zájemců. Máme-li hospodářské lesy, musí se hospodařit i se zvěří. Mírně upravit by se měly hlavně zbytečné výsady, jako vstup na všechny pozemky, posílit práva vlastníků půdy, ale bez rozumných myslivců to ani dnes nejde. Struktura našeho zemědělství a lesnictví totiž není taková abychom nechali zvěř jen tak volně osudu.

Ivan Derer: Sport – souhlasíte se stavbou multifunkční haly v místě, kde byla narozená paní Sáblíková? Měl by stát sport podporovat a jak? Proč si  myslíte, že výkony českých fotbalistů a hokejistů jsou v posledních pěti  letech zřetelně horší než předtím?
Pavel Čížek: Stát a obce by měly podporovat především sport dětí a mládeže, jako malý doplněk pak spolu se sponzory sport reprezentační. Jsem proti jakýmkoliv megalomanským stavbám, sportovní nevyjímaje. Podpora dětských sportů je ale nutná. Děti dnes neběhají na pastvě, nestřílí luky, praky a nejezdí na koních a dobytku. Sedí u počítače a vytáhnout od něj je dokážou jen momentálně módní sporty. A tak se obce aj musí přizpůsobovat. Floorball, baseball, in line, skate, hraní na vojáčky atd…Dospělí by si své sportovní hrátky měli samozřejmě platit. Výkony fotbalistů a hokejistů nehodnotím. Nepovažuji to za podstatné i když se rád občas podívám.

Ivan Derer: Průmysl a obchod – jste pro stavbu další jaderné elektrárny? Jaké by bylo vaše energetické řešení země jako ČR? Co je podle vás výhodné vyvážet a co dovážet?
Pavel Čížek: Opět otázka na dlouho. Jen zjednodušeně:
Jaderných elektráren  máme dost. Hospodárné je modernizovat je dokud to půjde – likvidace je drahý špás. Naopak by bylo vhodné, kdyby ČEZ státu splatil 110 mld na výstavbu Temelína a nepočítal s tím, že daňoví poplatníci zaplatí jeho likvidaci. Velký potenciál úspor je v modernizaci teplárenství – kotle, rozvody a především v zateplení – pokračovat v zateplování domů. Každá teplárna by měla mít kogeneraci, více by se měla používat rekuperace. Měli bychom se snažit o energetický výzkum. Jinak kombinace alt. zdrojů, tepelných a plyn. elektráren by měla stačit i další roky.

Ivan Derer: Hazard – jak byste přinutil Sazkové společnosti, aby většinu svých zisků odváděly státu?
Pavel Čížek: Zákonem velmi jednoduše. Ale říká se, že když se nechce, je to horší než když se nemůže.

Ivan Derer: Vnitro – jak byste vyřešil současný nedostatek policistů?
Pavel Čížek: Finančně a motivačně. Ale asi už to není tak velký problém. Není dnes ostuda být policistou. Naopak.
Ivan Derer: Proč myslíte, že stále není možné zveřejnit spis Krakatice a proč je podle vás stále nemožné vyšetření těch nejzávažnějších případů ekonomicko-politické kriminality?
Pavel Čížek
: Najde li se několik odvážných soudců a státních zástupců a s nimi pár obdivovaných policistů, věci se pohnou i přes zájmy politiků. Prostě nebát se a nekrást. Alespoň někteří s politiků by měli takové snahy morálně podpořit.

Ivan Derer: Soudnictví – myslíte si, že ústavní soud pochybil v souvislosti s loňskými odloženými parlamentními volbami?
Pavel Čížek: Ústavní soud musí být respektovanou institucí. Naše společnost, která se bojí pohlédnout hodnotově vzhůru nic jiného než „smlouvu – ústavu“ nemá. Měla by ji tedy opravdu ctít. Opravdu. Vždyť se k tomu zavazují nejen poslanci, ale každý člen volební komise.
Ivan Derer: Myslíte si něco o kauze Čunek a roli nejvyšší státní zástupkyně v ní?
Pavel Čížek
: Neznám žádné podrobnosti, ctím presumpci neviny a rozhodnutí soudů.

Ivan Derer: Armáda – Jaké by měly být úkoly české armády v dalších dvaceti letech a tomu odpovídající její financování?
Pavel Čížek: Plnění spojeneckých závazků, specialisté na humanitární pomoc a rekonstrukci zemí po válce. Armáda s moderními systémy schopná rychlého obranného zásahu. S více speciálními jednotkami pro boj s terorismem, armáda úzce propojená s výzkumem. Armáda schopná i určité mobilizace záloh, což se zatím podceňuje. Určitě nesnižovat rozpočet armády, modernizaci provádět v jeho rámci.

Ivan Derer:  Zemědělství – dal byste v obchodě přednost produktům dodaných přímo jednotlivými farmáři, i kdyby byly dražší než produkce velkých firem?
Pavel Čížek: Tento způsob prodeje je nutné podporovat i když šance jsou v přesupermarketovaném státě jen velmi omezené. Téma na dlouhé vyprávění, jako zemědělec mám řadu příkladů.
Ivan Derer: Státu patří 64% lesů v ČR. Jak by s takovým bohatstvím měl stát zacházet?
Pavel Čížek: Vážit si ho, postupně zavádět přírodě bližší způsoby hospodaření, zaměstnat v lesích trochu více lidí, hospodařit v menších celcích, nebrat les jen jako továrnu, která se pronajímá firmám s velkou technikou k vytěžení, podpořit i další mimoprodukční funkce lesa. Některé tyto tendence se objevují, ale jen velmi  málo. Přetrvává nastavený model pár přátel z ministerstva z počátku 90. let

Ivan Derer: Jaké cizí jazyky ovládáte? Žil jste někdy v zahraničí? Pavel Čížek: Dobře ruštinu, domluvím se na velmi jednoduché úrovni německy a anglicky. Rád cestuji hlavně do rozvojových zemí, déle než měsíc – dva jsem v cizině nepobýval.

Ivan Derer: Věříte na Apokalypsu 2012 nebo na mimozemšťany mezi námi?
Pavel Čížek: Nevěřím.
Ivan Derer: Co si myslíte o astrologii?
Pavel Čížek: Na jednoduchém biologickém podkladu toho, že i roční doba může mít mírný vliv v některých fázích prenatálního vývoje vznikla nesmyslná pavěda.
Ivan Derer: Máte nějaké zkušenosti s telepatií, nebo s telekinezí? Pavel Čížek: Nemám. K tomu abych lidský mozek považoval za zázrak telekinezi nepotřebuji.
Ivan Derer: Jaký je váš názor na konspirační teorie? Pavel Čížek: Téměř ve všech případech jsou to nesmysly. Život je tak složitý…Lidí, kteří stále spřádají podobné teorie je mi líto. Připadá mi, že nedospěli, že nedokáží aplikovat své běžné lidské zkuušenosti obecněji.

Roman Rogner: Líbí se mi číst a přemýšlet o podobných věcech, ne proto, abych v ně věřil a staly se součástí mého života, ale jsou důvodem přemýšlet z jíného úhlu pohledu o věcech týkajících se reálného světa.  Ale úplně to nesleduji. A věřím v Boha…

Ivan Derer: Myslíte si, že by měla být ve vládě polovina ministrů ženy, tak jak je to v jiných zemích, například ve Španělsku? Jak se díváte na diskriminaci žen ve společnosti? Existuje vůbec?
Pavel Čížek: Existuje, např. v odměňování. Ženy bychom měli povzbuzovat pro vstup do politiky. Politika v podání pánského klubu bývá velmi odpudivá zákonitě vznikajícími vojensko ponorkovými manýry. Těžko se dá ale nadirigovat účast ženy muži ve vládě půl na půl.


Roman Rogner: Určitě existuje. Ženy musí dostávat více prostoru a více šancí. A muži jim v tom musí pomáhat, třeba tím, že se budou starat o děti, když se žena chce anagažovat v politice nebo jiným způsobem. Myslím, že by na kandidátkách stran měla být polovina žen, aby se potom přirozeně dostávaly do politiky a i do případné vlády. Zelení tento princip už dávno mají, a proto mají i více žen ve sněmovně i v komunální politice.


Ivan Derer: Jaký máte názor na sňatky homosexuálů a osvojení dětí homosexuálním párem?
Pavel Čížek: Sňatek muže a ženy je privilegován zejména pro větší soudržnost při výchově dětí. Spolužití osob stejného pohlaví nemůže být společností privilegováno stejně, mělo by se jednat pouze o určitou právní úpravu. S osvojením dětí homosex. párem nesouhlasím. Samozřejmě je možné, aby homosex. partner měl své dítě ve své péči.

Roman Rogner: Beru to jako realitu, přeju všem takto sezdaným šťastný život a proti osvojení nic nemám. A vážím si svých gay kolegů a přátel.

Ivan Derer: Je podle vás feťák nemocný člověk, nebo je to ten, kdo si dobrovolně ničí svoje zdraví a obtěžuje s tím ostatní? Máte nějaký názor na legalizaci drog?
Pavel Čížek: Drogy by legalizovány být neměly. Současná praxe /nad už přestala stíhat pěstitele jedné či pár rostlinek konopí pro vlastní potřebu – i léčivé účinky/by se mohla jen mírně modifikovat dle situace. Feťák je nemocný stejně jako ten, kdo si zničil zdraví alkoholem či cigaretami a později toho lituje.

Roman Rogner: Narkomani jsou nemocní lidé a musí se jim pomáhat. Stejně jako se musí pomáhat alkoholikům nebo ostatním, kteří požívají návykové látky a jsou na nich závislí. Nejsem pro kriminalizaci užívání drog, ale musí být postihováno jejich šíření a spojení s organizovaným zločinem. Člověk, který je závislý, musí být léčen, a ne zavírán do vězení. Všechny drogy, včetně alkoholu, tabáku nebo marihuany bychom měli dostat pod kontrolu tak, aby jejich užívání nebylo nebezpečné pro ostatní, aby nezpůsobovaly dopravní nehody nebo úrazy, a aby na léčení důsledků jejich užívání ve zdravotním sytému nedopláceli ostatní.

Ivan Derer: Internet – jaká je podle vás budoucnost internetu? Jste pro jeho regulaci (filtrování škodlivého obsahu) státem? Proč?
Pavel Čížek: Internet je prostředí. Může se v něm pohybovat každý a samozřejmě i policie, aby zamezila porušování zákona – hlavně s ohledem na děti. Jiné státní zásahy jsou problematické. Cenzura se vždy míjela účinkem.

Ivan Derer: Do jakého kompromisu byste, pokud by existovala možnost koaliční dohody, nešel? Pavel Čížek: V žádném případě komunisté, sociální demokracie, pokud by trvala plně na svém programu.

Ivan Derer: Jaké máte mimopracovní zájmy (česky bůhvíproč řečeno „koníčky“)?
Pavel Čížek: Koníček byl v té zemědělské dřině krásným povyražením i pomocí jen pro ty nejbohatší sedláky…Děti, hory, ferraty, vandry, zemědělství-sad, historie, památky, muzika, hlavně barokní.

Roman Rogner: U mě vše tak splývá, a tak se mi zdá, že neodlišuju pracovní a mimopracovní čas. S rodinou jezdíme na kole, zajímá mě vše kolem počítačů, nových technologií a moderních způsobů komunikace, které mohou pomáhat dobrým věcem. Zajímají mě věci kolem víry a duchovních nauk. Hraju na kytaru. A rád zajdu na nějaký dobrý hardcore/punk koncert.


Ivan Derer: Děkuju za odpovědi a přeju hodně štěstí.


BlueBoard.cz






 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama