Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Derer@Respekt – dnes se ptá Yogumin.

Kniha vyjde za týden a bude se distribuovat společně s časopisem Respekt.
Při této příležitosti se Yogumin zeptal Derera na násilí, ženy, Klause, psy, Jižní Ameriku, víno atd.

Y:Je opravdu dobré vidět tvoje texty takhle pohromadě. Psal jsi už před vynálezem internetu, anebo jsi začal psát až blogy?

ID:Psal jsem už dřív. Všimnul jsem si, že to má na mě očistný, až esoterický a mystický vliv. Dostávám se psaním do rauše, levituji v oblacích svých textů, opájím se jejich krásou i svou krásou…atd.
Svojí první knihu Kratka Zprava jsem začal psát pod vlivem šílenejch pracovních a osobních příběhů z mýho nasazení v Rio de Janeiru.
Potom už to jenom pokračovalo…

Y:Je to už tvoje čtvrtá knížka a máš taky tři děti. Bereš to tak, že máš teď sedm dětí?

ID:Ani ne. Moje knihy jsou výrazně hodnější a hubenější, než moje děti.

Y:Ty ale necháváš knížky, snad na rozdíl od svých dětí, na veřejných záchodcích. Aspoň s poslední knížkou jsi to tak dělal. Jak se bude distribuovat tvoje nová kniha?

Reklama

ID:Na veřejných záchodcích už knihy nenechávám. Přeci jen jsem starší a vyžilejší.
Kniha se tak nyní ke čtenářům dostane klasickými  kanály.

Y:Vycházíš v edici Respektu vedle Havlova Odcházení. Necloumá to tvým egem?

ID:Cloumá to mým egem. Na druhou stranu jsem včera viděl v televizi říkat jednu ženu, že muži už se nemusí stydět, když mají malýho psa. Beru to takhle.

Y:Já nemám psa vůbec. Malým psem myslíš Václava Havla nebo Odcházení?

ID:Já psa mám. Je velkej a malejch psů si nevšímá. Takže asi tak.

Y:S překvapením zjišťuji, že se dost často vyjadřuješ k politice. Na druhou stranu v politických debatách na RB v podstatě absentuješ…

ID:Máš pravdu. Politika mě zajímá stejně jako každého Čecha. Proto se ve svých textech definuji spíš jako Brazilec nebo Slovák nebo Homosexuál.
Když nežiju v Česku, nevšímám si toho, ale když tady žiju, padá to na mě každej den.
Proto se k tomu vyjadřuju, irituje mě to.
Debaty o politice nechápu. Je to mrtvej a vydechlej svět elitních českejch mafiánů. O čem by se tedy dalo debatovat.

Y:Nebude to spíš tak, že tady ty věci se dějí všude, akorát v tuzemsku tě to bere víc, protože jsi vnímavější k realitě ve své domovině? Je to vlastně projev vlastenectví.

ID:Máš pravdu.

Y:Pouliční násilí je tvoje velké téma. Čím tě přitahuje?

ID:Pouliční násilí mě přitahuje tim, že se odehrává na ulici a ne v kancelářích bossů Hugo. Je to stejný, jako mě třeba přitahuje graffiti a ne Knížákova galerie.

Y:Knížák mi přijde jako Klausův brácha, tudíž se ti ani nedivím. Nicméně od toho násilí jsi lehce odbočil. Není v tvé obsesi násilím jistý podvědomý machismus?

ID:Neřek bych, že je to obsese. Je to možná způsobený tim životem v Rio de Janeiru, kde je násilí každodenním tématem. Když to vidíš na vlastní oči, zůstane to v tobě. Všichni o tom mluvěj, pořád vidíš zbraně, pořád musíš sledovat, co se kolem tebe děje…
Machismus mám stejně vyvinutý jako feminismus. Jsem narozen v astrálním předělu lva a panny.

Y:Kolegu blogera jsi tady před časem chtěl dokonce narvat do hajzlu. Jak se na to díváš s odstupem času?

ID:Je mi to líto, že jsem na něj byl hrubý. Rád bych se mu nějak omluvil. Ale bojím se, že tuto, dokonce i na internetu ojedinělou urážku, ještě nebyl schopen přijmout za svou.

Y:Na druhou stranu, kdyby se to tehdy povedlo, oddálilo by to pravděpodobně stávající hospodářskou krizi. Narážím na to, že kolega je finančník.

ID:Kdyby se NÁM to povedlo(vlastně jsi to byl ty, kdo s tím přišel), možná by to spíš finanční krizi urychlilo, protože by svět přišel o zdařilého konzumenta.

Y:Máš technické vzdělání, ale k technice se nevyjadřuješ. Proč? Nemáš někde blog vedený pod nickem zabývající se technikou?

ID:To nemám. Mě ta technika zase tak moc nebaví. Je to moje práce, ale psát o svojí práci může Václav Klaus, ne já.

Y:Před chvílí jsi ale řekl, že Krátká Zpráva byla o tvé práci…

ID:Cha! Nechytej mě za slovo, jseš snad novinář? Moje Kratka Zprava(nesnášim, když někdo przní jména) nebyla o mé práci, ale o mně v práci.

Y:V jinak skvělém výběru jsem nenašel můj oblíbený článek o růžových delfínech. Rozházely si to u tebe nějak tito rybí savci?

ID:Růžový delfín mi chodí za manželkou, takže jsem se rozhodnul ho vyrazit.

Y:Alespoň že jsi tam nechal kokainovou velrybu. Taky pro tvou paní je lepší, když jí navštěvuje růžový delfín, než aby za ní dolézala nějaká kokainová velryba.

Y:Podle jakého klíče si články vybíral? Asistoval ti při tom někdo?

ID:Články jsem vybíral podle čtenosti, karmy a podle toho, jestli se mi ten text i třeba po dvou letech líbí.
Jeden článek jsem nakonec přihodil na doporučení tajemné ženy. Ten o elektronce s hakenkrajcem. Ta žena mi řekla, že ten text ma hlubokej sexuální podtext, kterej jí spolehlivě rozhicuje.

Y:To je vůbec zvláštní s tím hlubokým sexuálním podtextem v elektronce. Já už když jsem ji četl poprvé, tak jsem si říkal: Sakra, byl na chalupě sám se ženskou a on se hrabal na půdě ve starých lampách? Dělá si snad legraci?

Y:Upravoval jsi dodatečně některé texty nebo jsou všechny v původním stavu?

ID:Texty prošly jazykovou korekturou, při zachování originálního hovorového stylu.
Editorská práce Marka Švehly odhalila místa, který byly nudný, několik textů jsem na jeho doporučení vyhodil.
Výsledek mě baví! Chtěl bych mu tímto poděkovat.
Chtěl bych taky poděkovat Tomáši Didunykovi za skvělou obálku a grafiku a celé edici Respekt, za příjemnou spolupráci.
A též Tomáši Šídlovi, který mi vydání knihy nabídnul.

Dodal bych, že oproti tomu co je na netu, jsou k textům přidaný docela hezký fotky.

Y:Cuká to s tebou, když čteš své dřívější texty? Říkáš si, že bys to dnes napsal jinak?

ID:Když čtu své dřívější texty, mimoděk mi projede hlavou text Jiřího Schmitzera…co dřív jsem napsal, nejde číst…

Y:Dal jsem si tu práci a spočítal, že se u tebe vyskytuje mnohem častěji Václav Klaus, než ženské postavy. Chceš to komentovat?

ID:Cha! Takhle jsem se na to eště nikdy nepodíval.
Já už ho nevnímám ani jako osobu, ale jako noční můru, poltergaista nebo babu Jagu z příšerný ruský pohádky.A tyhle jevy mě strašně rušej, tak o tom píšu.
O ženách tolik psát nemůžu, přečetla by si to moje žena a začala by chodit s tim růžovym delfínem.

Y:Kdyby moje žena chodila s růžovým delfínem,bože, jak já bych se s nimi rád fotil!

Y:V textu – Jeden den Ivana D. – říkáš: Dřív sem čet, kurva, víc! Co jsi četl?

ID:Četl jsem kromě jiného mayovky, Shakespeara, Camuse, Balzaca, Dumase,Topola, Kremličku,Bukowskyho, Waitse, Cavea, Friče, Talkiena, Waltariho, Pelce, Kohouta, Havla, Magora,Čtyřlístek, J.Klímu, Burroughse, A. Christie, Chandlera,Shirera, Welsche, Rowlingovou, S.Kinga, Sidonovou, Matouška nebo Olgu Černou.
Z latinskoamerické literatury je mi jednoznačně nejbližší P.J.Gutierrez.

Y:Jižní Amerika, té je věnovaná podstatná část knížky. Objevil jsi se tam s nadnárodní firmou, tudíž jsi tam byl za potomka conquistadorů?

ID:To ani ne. Spíš jsem tam byl jako předvoj budoucích uprchlíků z Evropy.

Y:Můžeš to trochu rozvést? Co tam ti lidé hledají? Zřejmě nepůjde o ekonomickou emigraci.

ID:Je to zajímavý. Podél celýho východního pobřeží najdeš usazený Evropany. Někteří přijeli na dovolenou a zůstali tam. Někdo tam přímo odjel zůstat.Němci, Italové,Španělé, Češi…
Zavřeli krámy v Bonnu, Helsinkách nebo Madridu a provozujou bar v Bahii,Fortaleze, Recife, Riu…nebo pěstujou kukuřici na farmách ve vnitrozemí, kupujou a prodávaj diamanty atd.
Já si myslim, že to není ekonomická záležitost, ale je to úprk lidskejch duší před svírající se železnou pannou „středního evropského života.“
Někde jsem napsal, že se v Riu protnula moderní doba se středověkem, což vytváří protiklad proti „vyžehlený Evropě.“ Lidi podle mě nebaví, když se nemůžou, třeba ve Švýcarsku, po desátý večer sprchovat, nebo nahlas smát, aby nerušili ňákej klid. Nebo se pořád dívat na nasranou oblohu.
Určitý typy lidí budou prostě vždycky víc inklinovat k protnutýmu středověku pod modrou oblohou. A myslim si, že jich bude čim dál víc.

Y:Piloti počítají své angažmá ve vzduchu na letové hodiny, kolik máš ty nalétáno na prkně?

ID:Dá se to spočítat. Na dobrý vlně jedu průměrně deset sekund. Za jeden den se mi povede chytnout v průměru pět takovejchle vln. Za těch posledních pět let jsem byl na surfu v průměru jednou za týden.Takže, 5x51x5x10 =12750s. To je asi 3 a půl hodiny.
Strašný…

Y:To je výborný! Jestli počítáš jeden den na prkně za 4 hodiny, tak téměř půldruhého měsíce čekáš na tři a půl hodinově svezení. Rybáři budou mít zřejmě menší trpělivost.
ID:Nevim, jestli si pochopil, že to je tři a půl hodiny za pět let…navíc nevim, jestli sis všimnul, že můj rok má 51 týdnů.

Y:Týden sem, týden tam. Nicméně, dostáváme se k poslední otázce: pivo, rum, cashaça, slivovice nebo caipirinha se u tebe objevují často. Víno téměř nikdy. Máš něco proti vínu?

ID:Nemám. Víno mám rád a piju ho pravidelně.Ale nemám rád vína francouzská, italská, moravská, maďarská ani česká. Neurodil jsem se pro ně.
Víno by se podle mě mělo pěstovat na jih od rovníku. Díky astrálně magnetickým proudům procházejících okolím obratníku Kozoroha, dostávají vína vznikající v této oblasti určitý nejasný, přesto však specifický nádech.
Proto já dávám přednost vínům australským, argentinským nebo jihoafrickým.
Jednoznačně nejlepší vína k nám ovšem přicházejí z Chile.
Například v Intersparu v Arkádách maj sedmičku  Santa Heleny za 89 korun! Považ!

Y:Snad na Pankráci ze svaté Heleny neodtečou ty astrálně magnetické proudy. Připijme tedy na tvojí novou knížku.
Mě osobně se moc líbí a rovněž v ní oceňuji zařazení fragmentů diskuzí za články. Nalévám tedy víno do otevřené lebky: Skål!

 

DERER@RESPEKT vyjde 30.3. 2009 společně s časopisem Respekt.

Knihu je možno také zakoupit v Eshopu časopisu Respekt .Objednávat knihu bude již možné tento týden.

Křest knihy proběhne 31.3. 2009 na Slamníku .

Seznam Trafik, ve kterých budete moci knihu zakoupit s časopisem Respekt od 30. 3. do 12. 4.

 

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama