Reklama
 
Blog | Ivan Derer

Criminalities…

Už jsme se dlouho neviděli. Naposledy v roce 2007 v Rio de Janeiru. Neylton potom odjel do Íránu a já do Prahy. Dost podobný, jenom on možná s větším očekáváním. Dnes teda sedíme zase spolu v baru na předměstí Milána a mluvíme.

„Byl jsi šťastnej v Íránu?“

„Určitě, je to jasně lepší než Brazílie…zažil jsem příliš hrůzy na to, abych tam zůstal a vychovával děti.“

„To chápu…“

Reklama

„Hele, já jsem se rozhodnul odjet, když mě přepadli přímo v domě, kde jsem zrovna připravoval večeři…rozumíš, představ si, že seš v kuchyni, krájíš cibuli a najednou vedle tebe stojí někdo cizí a míří ti doprostřed čela pistolí.“

„No jo… Já měl teda jenom nůž na krku.“

„Nikdy jsem tě nepochopil, proč tam žiješ…no, furt vyhrožovali, že nás zabijou…odnesli všechno, potom mě jeden vzal do ložnice a přikázal, abych se svlíknul. Myslel jsem, že mě chce zastřelit.“

Teď se přiznám, že jsem zatajil dech. Viděl jsem Neyltona před sebou, takže jsem mohl vědět, že to dobře dopadlo, ale stejně.

„Přinutil mě sundat kraťasy…a potom mi řek, že chce ty moje kraťasy. Byly to v tý době moderní kraťasy…“

„Ufff…“

„No jo, ale pak nanosili věci a zrovna do mýho auta. Kurva, mohli si přece vybrat někoho jinýho. Nakonec přišli a jeden řek, že jestli to auto vydá nějakej zvuk, zastřelí mě. Byli jsme posraný, prosil jsem je…řek jsem, že musej zmáčknout dálkový ovládání a všechno bude dobrý. Spoutali nás a zamkli do koupelny. Doufal jsem, že bude konec…s hrůzou jsem pak slyšel, že se vracej. Vytáhli mě ven, položili na zem a dali pistoli k hlavě.“

„TO AUTO NESTARTUJE!“

„Nechápal jsem, proč auto nestartuje. Slyšel jsem cvaknutí pojistky. Potom jsem si vzpomněl, že tenhle typ Golfa se startuje se sešláplou spojkou. Křičel jsem to nahlas a to mi zachránilo život.“

„Takže odjeli?“

„Jo…trvalo to ale celý tři hodiny…a já se rozhod, že už tam nechci žít.“

„Tak si odjel do Íránu.“

„No jo. Je tam absolutní bezpečnost. Můžeš si jít klidně vybrat peníze do banky. Můžeš jít klidně po ulici a děti do školy. Můžeš se dokonce v klidu procházet i s taškou přes rameno!“

„Tak to je dost dobrý…“

„A co v Praze…já znám Československo jenom, že tam je Nesnesitelná lehkost bytí.“

„To máš teda pravdu s tou nesnesitelnou lehkostí žití…ale je to vo dost lepší než za komoušů.“

„Jo…a jaký to bylo?“

„No…lidi ve vězení za propagaci kultury a cestovní pas na hovno. Všude tajná i jiná policie.“

„To mi dost připomíná Írán. Akorát, že tam všechny, co nesouhlasej s režimem rovnou zastřelej. Měli tam krále a toho ajatoláha v exilu. Ajatoláh posílal svoje vzkazy o vítězný revoluci na kazetách. Lidi byli nadšený a svrhli krále…no, pak se objevil tenhle typ, všechny co s ním nesouhlasili nechal odstřelit a tak to tam pokračuje dodnes.“

„Hele, a co ty nepokoje v roce 2009?“ Pobavila mě ovšem představa vousáče nahrávajícího svoje projevy na emgetonky, jako já třeba AC blesk DC.

„No, poslali nás na měsíc do Dubaje, než se to uklidní.“

„Taky tam maj ty jedny noviny a rušení cizího rozhlasu?“

„No jo…rušej i satelitní TV. Ale nejhorší je tajná policie na červenejch motorkách.“

Napadlo mě, že to asi budou starý československý Jawy.

„Takže sis tam ale připadal bezpečnější?“

„No jasně…pokud neříkáš nic proti režimu, tak se ti nemůže nic stát. Ale jinak to je státní banditismus, že jo…stejnej jako asi byl v Československu.“

„V Československu to takhle vypadalo tak deset let po převratu…pak se to trochu zklidnilo.“

„No, v Íránu se nezklidnilo nic, v roce 2009 zase všechny postříleli. Tenhle přístup dneska vidíš i v Yemenu nebo Sýrii.“

 

„No jo, takže kde děláš teď?“

„No, teď jsem se přestěhoval do Jižní Afriky.“

„A cejtíš se tam bezpečně?“

„Ch…samozřejmě, to je nejbezpečnější místo, kde jsem zatím byl.“

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama